Olympijský vítěz z Nagana ukončil kariéru už po minulé sezoně, až teď si ale užil oficiální rozloučení. Při derby se Spartou mu trenér Slavie Vladimír Růžička předal pamětní prsten, jeho dres byl vytažen ke stropu a s číslem 19 už žádný jiný slávista hrát nebude.
Beránkovi poděkovali i fanoušci. Připravili působivá chorea a zajímavé transparenty. Tak se loučila hvězda.
"Je to klasické oficiální rozloučení, ale neříkám, že to nebylo příjemné. Přišlo dost fanoušků, kteří si pamatovali, že jsem tu nějakou chvíli odehrál, a projevili mi úctu. Ale stejně je vždycky hlavní ta chvíle, kdy se člověk rozhodne, že končí," říká Beránek, jenž je nyní Růžičkovým asistentem.
Takže na vás nedolehlo žádné dojetí ani nostalgie?
Nedolehlo. Jak jsem řekl: je to příjemné, ale dojatý jsem nebyl.
Představoval jste si nějak tenhle den?
Ani ne. Loni se loučil Michal Sup, před ním zase Milan Antoš. Hráči postupně končí.
Vzpomínal jste pak během zápasu na svou kariéru?
To ne, ale viděl jsem, jak je hezká atmosféra a uvědomil jsem si, že některé zápasy byly krásné a na jednu stranu člověka trochu mrzí, že už do toho nemůže vstoupit jako hráč, protože to bylo nejkrásnější.
Ani nějaký moment jste si nevybavil, třeba titul se Slavií?
Tyhle chvíle byly samozřejmě hrozně hezké, ale v neděli to byl spíš takový ceremoniál. Myslím, že za kariéru toho člověk zažil hodně a teď jsem si uvědomil, že tohle je tečka. Že to je konec hráčské kariéry.
Myslíte, že vaše trenérská kariéra už tak krásná nebude?
Nejkrásnější to bylo, když jsem mohl hrát. Trénování, to je jiná práce a já jsem teprve na jejím začátku. Ale je výhoda, že jsem mohl zůstat u stejného sportu. Je tu však hodně rozdílných věcí a není to tak krásné, jako když jsem hrál.
Ve Slavii jste odehrál devět sezon. Chcete i svou trenérskou kariéru spojit se stejným klubem?
Život na Slavii byl super, to trénování je trochu jiné, ale začal jsem tady. Doufám, že to vydrží co nejdéle.
Můžete jako trenér dosáhnout na stejné úspěchy, které jste posbíral jako hráč?
Už jsem říkal několikrát, že hrát je trošku jiné. Teď jsem na začátku a musím si dávat postupné cíle. Tak uvidíme, člověk se nejdřív potřebuje zorientovat v roli trenéra. Ale byla by blbost začít něco dělat bez nějakých cílů.
