Na klubech, které spojuje nynější či dřívější název Slavia, se hokejový osud vyřádil. Extraliga jim po dvou letech v luxusu ukazuje svou horší tvář. Pražany už ze scény elitních hokejových klubů vytlačila, Vary na hranu propasti dohnala letos.
„Není nic horšího, než hrát baráž. Nikdy jsem horší soutěž nehrál a je to zážitek, který si nikdo nechce zopakovat,“ říká karlovarský brankář Tomáš Závorka, kterého psychicky náročná šichta postihla společně s Energií právě letos.
Při finálových sériích v letech 2008 a 2009 chyběl. Chytat může v neděli, kdy se oba tábory poměří znovu. V baráži.
Už to není zápas, na který hledí hokejová republika. Už to není zápas, po jehož konci vítěz zvedne nad hlavu pohár. Bude to zápas, kde na sebe narazí druhý nejlepší tým první ligy a nejhorší mužstvo extraligy. No nic, postavení a hokejové poměry se mění.
Radost z nich nemá ani Slavia, ani Vary. Během finálových sérií během dvou sezon po sobě sehrály třináct zápasů. Nejprve se radoval pražský celek, když doma zvládnul dramatickou scénu sedmého zápasu.
O rok později se karta otočila. Energie si do plechové haly přivezla druhý mečbol. A 12. dubna 2009 získala historicky první mistrovský titul. Otočila zápas ze stavu 0:3 a stylově uzavřela stařičký stadion, který ji roky poskytoval zázemí.
KV Aréna se stejného okamžiku zatím dožaduje marně. Roky trápení, jen jednou předkolo play-off. „Karlovým Varům chybí tři věci: finanční stabilita, koncepční práce a opravdová podpora města. Ne ta hraná,“ vyjmenovával příčiny karlovarského marastu generální manažer Miroslav Vaněk.
Také on před sedmi lety křepčil na ledě s pohárem nad hlavou. A přijímal i gratulaci od soupeřova trenéra Vladimíra Růžičky. Ani slávistická ikona už není na svém místě.
Mistři z let 2008 - 2009 ušli kus cesty, jen se v té době vydali špatným směrem. Na rozcestí evidentně zvolili chybnou trasu a teď tvrdě platí. Hokej nemá slitování. Své už ví i Litvínov, když ho hned rok po zlaté jízdě play-off strčil hezky mezi mátožné mistry let dřívějších.
