Jeho zkrat překvapil, protože je to v civilu milý a klidný chlapík. „Přimáčknout ležícího hráče krosčekem do hlavy, když navíc nemá helmu, to už mi přišlo moc,“ zlobil se boleslavský kouč Marian Jelínek.
A Tomáš Urban, spoluhráč postiženého Matěje Stříteského, to řekl ještě otevřeněji: „Nevím, co Řepovi přejelo přes hlavu. Takhle se profesionální hokejista nechová, i když může být frustrovaný, jak chce.“
Emocí zřejmě přibude
Jenže nikdo nemůže čekat, že se dnes situace v Mladé Boleslavi změní. Ba právě naopak, zmiňovaný zákrok vyhrocenost série, v níž po úvodních zápasech vede Liberec nad Mladou Boleslaví 2:0, spíš ještě umocní. Ostatně souboje mezi oběma soupeři bývají nervózní i v základní části, jelikož jde o regionální derby.
„Jednoznačně čekám ještě emotivnější duel. A zvlášť v Boleslavi, kde fanoušci dokážou na všechny aktéry zápasu vytvořit enormní tlak, který mnozí hráči ani nedokážou ustát,“ souhlasí liberecký kouč Filip Pešán.
Emoce byly znát už v prvním zápase. Když se druhý den na předzápasovém rozbruslení obě mužstva střídala na ledě, hráči na sebe pokřikovali: „Cos tam včera blbnul? Vždyť se známe!“
„Je to play-off a vyhrocenost k tomu patří. Všichni víme, jak to chodí. Boleslav má v kádru navíc hodně bývalých libereckých hráčů, pro které je série ještě prestižnější. Chtějí se proto ukázat,“ popisuje liberecký útočník Branko Radivojevič.
Jedním z nich je Tomáš Urban, který v Liberci strávil šest let. A ani on nezastírá: „Tohle je derby a rivalita v něm funguje. Vře to seshora i zespoda. Takhle to bude pokračovat do posledního zápasu téhle série.“
Jenže jak poznat v zápalu boje hranu mezi tvrdou hrou a nebezpečnými fauly, které už ohrožují zdraví hráčů?
Marian Jelínek si trochu zafilozofuje: „Jak se můžete bránit v běžném životě? Je tam soudce, který zajistí pořádek. Pokud ne, tak musíte zvážit, co udělat. Nebo ještě jinak a znovu příklad ze života: každý z nás chce peníze, ale když je začneme získávat korupcí a pomocí podvodů, tak je to za hranou. V hokeji chce každý vyhrávat. Jenže mě trochu děsí absence vzájemného respektu hráčů. Připadá mi zvláštní, že si ti kluci potom s chladnou hlavou neřeknou, že tohle už přehnali.“
V play-off se používají různé taktiky. Útočí se na lídry týmů, kterým chce soupeř otrávit hru, provokují se hráči, u nichž bývá předpoklad, že snadno podlehnou emocím. Zajíždí se do brankářů. Dohrávají se souboje, aby měl soupeř strach.
Hraje se do brutálního faulu
„Hity a vše okolo, to se teď všechno pohybuje na hraně. Nějaké sekery hokejkou se neřeší, hraje se až do vyloženě brutálního faulu. Musíme to přijmout a spíš rány rozdávat než přijímat,“ říká otevřeně Urban.
Otázkou zůstává, nakolik jsou nepřiměřené útoky čistě emoční záležitostí a nakolik určitým kalkulem. Však liberecký kouč Pešán přiznává: „V play-off nejde jenom o konkrétní výsledek, ale také o přípravu na další zápasy v sérii. Za rozhodnutého stavu jsme cítili, že do nás soupeř šel, což je věc, kterou jsme čekali.“
Zřejmě i proto přišel zmiňovaný Řepíkův atak na Stříteského. Byl to vzkaz, že si Liberec nenechá nic líbit.
