Jak vám bylo, když Zlín proměňoval téměř každou šanci?
Úplně hrozně. Všechno se jim odrazilo zpět na hokejky, byla to smůla. Ze začátku jsem se cítil dobře, ale když lámal chleba, už to bylo horší. Špatně jsem četl hru. Vše se sešlo proti mně. Šel jsem smůle naproti. Nepůsobil jsem nejjistěji. Sice to nebyly góly z kategorie superlaciných, ale přesto musím jít štěstí víc naproti.
Nebyli jste horším týmem než Zlín. Až na jednu "maličkost". Udělali jste spoustu chyb, které soupeř trestal.
První dva góly jsme jim dali jako na podnose. Tady máte, chlapci, puk a dejte si gól. Velké chyby - to rozhodlo. Udělali jsme mnohem víc velkých hrubek než oni. Zlín hrál dobře, zachytal jim gólman, pomáhali si navzájem. To jsme nedokázali.
Hrubky byly o to horší, že jste gólové šance naservírovali především Leškově řadě, nejlepší lajně extraligy.
Samozřejmě. Navíc zlínský gólman Altrichter se mohl chytit. Já jsem dostal gól, pak jsem pět minut stál, přišla gólová střela a zase nic. Pořád dokola. Cítil jsem se tam jako nějaký blbec. My jsme hráli a oni dávali góly.
Tušil jste už na začátku utkání, že přijdou takové problémy? Měli jste tlak, ale dali z něj jen jeden gól a Zlín rychle výsledek otočil.
Už jsem si na to zvykl. V každém zápase vyběhneme na soupeře, máme deset minut obrovský tlak. Pak se zase uspokojíme. To samé bylo proti Kladnu. Dali jsme dva góly, přestali hrát a najednou to bylo 2:1. Nějak se nám to tempo nedaří udržet. Možná je to moje chyba, že dostanu gól. Nebo to je způsobeno něčím jiným, nevím.
To už asi nemůže být náhoda...
Náhoda to může být jeden zápas. Nám se to ale stává dost často. Dopředu hrajeme super a vzadu to skřípe. Těžko se mi to hodnotí, spíše je to otázka pro trenéra.
Byl jste po zápase naštvaný především na sebe, nebo na spoluhráče?
Na obránce nejsem naštvaný. To se může stát. Takový je život sportovce. Byl bych naivní, kdybych si myslel, že takový zápas nepřijde. Jednou za čas takové nešťastné utkání odehrajeme. Je potřeba si druhý den vše vyříkat mezi sebou, aby se to neopakovalo. Vždy hledám chybu nejprve u sebe. Nebudu nikoho obviňovat z gólů. Ani jednomu hráči jsem nic neřekl.
Nemáte chuť příští zápas sledovat ze střídačky?
Někdy bych měl chuť všechno hodit za hlavu a trošku si odpočinout. Je to ale kolektivní hra. V takových momentech se ukazují správní hráči a jejich charaktery. Dokážou se postavit a říct - nevadí, jdeme dál a zase hrát. Chci být takový hráč. Když dostanu v pátek důvěru, budu se snažit podržet kluky. Pokud se trenér rozhodne jinak, pochopím to.
Porážka musí mrzet dvojnásob. Stále se vám nedaří udělat vítěznou šňůru a vytvořit si náskok před týmy na rozhraní elitní osmičky.
Teď mužstva pod námi prohrávala. Mohli jsme jim odskočit a doběhnout Slavii nebo Kladno. Bohužel se to nepovedlo. Je polovina základní části a není to sranda. Znám to z Ameriky. Když přijde na lámání chleba před play-off, je každý bod dobrý. Tady se hraje 52 zápasů, za výhru jsou tři body. Každá ztráta nám pak může citelně chybět.
Se Zlínem jste prohráli letos už potřetí. Nesedí vám tento soupeř?
Zlín je dobré mužstvo, ale každá porážka byla jiná. Tentokrát jsme byli lepší, ale oni měli více štěstíčka. Šli mu ale také víc naproti.
Když jste po šesté brance ve 49. minutě odjel na střídačku, tušil jste, že je rozhodnuto?
V hokeji je všechno možné. Dneska ale byl náš výkon takový zvláštní. Moc jsem v obrat nevěřil, ale doufal jsem až do konce, že můžeme dát v poslední minutě dva góly. Už jsem to zažil. Naděje umírá poslední. Bohužel to nevyšlo.