Už v přípravě si utrhl sval, na podzim zase rameno. "Doteď jsem problémy se zdravím neměl. A pak jdu do Ruska zabezpečit rodinu a stanou se mi takové nepříjemné věci," lituje slovenský forvard.
Teď už je zase zpátky v Liberci, kde podepsal smlouvu až do roku 2013. "Nad žádnými jinými nabídkami jsem se ani nerozmýšlel. Než jsem odcházel, tak jsem tady slíbil, že pokud se budu vracet, tak jen do Liberce."
Liberečtí fanoušci ho přijali s nadšením. Hned na začátku úterního utkání se Spartou skandovali jeho jméno. A Bartovič si při své obnovené premiéře připsal jeden kanadský bod za gólovou přihrávku. "Bylo to perfektní přivítání. Zvedlo mi sebevědomí," přiznal útočník vyhlášený svou rychlostí a nebezpečnými nájezdy před branku soupeřů.
Po zdravotních trablech není ještě v ideální kondici. "Mám za sebou nějakých pět tréninků, takže nohy to ještě cítily. A moje hra je založena na fyzické kondici a bruslení. Doufám, že se to bude zlepšovat a já budu platným hráčem pro Liberec."
Na sklonku roku ho klub Mytišči vyřadil ze soupisky. Velké překvapení to pro něj nebylo: z pět měsíců v Rusku byl dva a půl měsíce zraněný. Pro bohaté ruské kluby není problém si v takové situaci vybrat jiného kvalitního hráče.
"Je to samozřejmě zklamání. Místo toho, abych týmu pomohl, jsem seděl na tribuně zraněný," říká Bartovič trpce. "Bylo to i strašné na psychiku. V Rusku jsem byl bez rodiny, protože se nám v srpnu narodil druhý syn a nechtěli jsme ho tam tahat. Sedět sám doma a koukat do stěn, když člověk potřebuje zapomenout na hokej, bylo fakt náročné."
Najít si nový klub v rámci ruské KHL nebylo narychlo možné, protože ho kvůli zranění nikdo pořádně neviděl hrát. A jelikož byl s Libercem v neustálém kontaktu, rád kývl na jeho nabídku.
Tým dokonale zná včetně letních nováčků. Suchou přípravu totiž absolvoval s Bílými Tygry a teprve pak se přesunul do Ruska. "Fungují tu stále stejné rituály, v tom se nic nezměnilo. Ale tým je možná vyspělejší, protože přišli starší hráči. V extralize může dojít daleko," míní staronová posila ze Slovenska.
Pokud se mu bude v Liberci dařit, dá se očekávat jeho návrat do slovenské reprezentace. Mimochodem, na loňském světovém šampionátu v Německu byl nejproduktivnějším hráčem národního týmu.
K prvnímu zápasu proti Spartě, v němž Tygři vyválčili utrápenou výhru 3:2, nastoupil s dresem číslo 86. Ale bylo to jen proto, že trikot s jeho oblíbenou jedenašedesátkou nestihl klub vyrobit. Na spoluhráče z útoku Podkonického a Víška si nemusel dlouho zvykat. "Jsem rád, že naše lajna dala dva góly a pomohla týmu k vítězství."
Jeho nová dlouhodobá smlouva v Liberci obsahuje klauzuli, podle níž by mohl za určitých podmínek v létě příštího roku odejít do zahraničí. "Ale bylo by to jen do Ruska," vysvětluje hráč, který má na svém kontě i padesát startů v kanadskoamerické NHL. "Měl jsem tam výborné momenty a přesvědčil se, že KHL hrát v pohodě můžu. Ale už bych tam šel jedině s rodinou."
Do té doby se chce plně soustředit na Liberec, který letos zatím v extralize válí.
