Po pár týdnech odpočinku se dvaadvacetiletý rodák z Martina zapojil do přípravy v novém klubu. A při tréninkovém fotbálku si vyzkoušel jiný post. Zatímco mezi tyčemi byl jeho kolega Dominik Pavlát, Hlavaj čistil prostor v obraně.
S Pavlátem jste se potkali už před mistrovstvím světa, že?
Ano, během přípravných zápasů mezi Čechy a Slováky. Ale potkali jsme se ráno ve výtahu, jen se krátce pozdravili. Teď jsme se viděli víc a určitě si dáme brzy nějaký oběd.
Oba jste mladí, patříte do širšího kádru reprezentace. A oba také chcete být v Plzni jedničkou.
Tak to bývá. Jsme oba mladí a hladoví po úspěchu. Musíme o místo jedničky zabojovat. Kdo bude lepší, ten bude chytat.
Co Plzni nabízíte vy?
Myslím, že na to, jak jsem vysoký, se v brance dobře hýbu, jsem celkem dynamický. A rád hraji s hokejkou, tohle jsou asi moje silné hokejové stránky.
Posunula vás v tomhle směru zkušenost ze zámoří? V Americe a v Kanadě jste v juniorských soutěžích strávil tři roky.
Také. Ale tam mě to změnilo hlavně lidsky. Byl jsem pryč z domova, bydlel v náhradní rodině. Naučilo mě to hodně, především postarat se sám o sebe.
Škoda si vás v minulé sezoně vyhlédla ve Slovanu Bratislava. Co vás zlákalo do Česka?
Byly i jiné nabídky, ale Plzeň měla velký zájem, vnímal jsem, že o mě hodně stojí. A velkou roli v mém podpisu měl trenér brankářů pan Pejchar. Z telefonátu s ním jsem měl velmi dobrý pocit. A vím, že už tady vychoval řadu mladých gólmanů, posunul je výš.
Informace o české extralize jste sbíral i jinde?
V Plzni znám jen Aďu Holešinského, ale samozřejmě jsem mluvil s dalšími slovenskými chlapci. Říkali, že v české extralize se ve srovnání se Slovenskem víc brání. Uvidíme, až v ní sám nastoupím. Po pár zápasech ten rozdíl poznám.
Sezonu jste si nečekaně prodloužil nominací na mistrovství světa, na turnaji odchytal tři zápasy. Máte z nich dobrý pocit?
Pravda, sezona byla možná až moc dlouhá... (úsměv) Ale samozřejmě pěkná. Z toho, že se mi povedlo dostat až na šampionát, jsem byl trošku překvapený. Pak už to bylo super a klidně těch zápasů mohlo být ještě víc...
Když jde člověk na led, bere to také tak, že mu turnaj může otevřít další možnosti v kariéře?
Každý jede na světový šampionát i s tím, aby se prodal. V mém případě to platilo také. Dobře se mi chytalo, i výkony byly dobré. Uvidíme, co mi to přinese do budoucna.
Hrozilo, že o vás Plzeň nakonec ještě může přijít a zamíříte třeba znovu za oceán?
Těžko říci, zda se něco mohlo či nemohlo stát. Nějaké spekulace se na šampionátu vyskytly, ale nic konkrétního to zase nebylo.
Byl jste hodně zklamaný, že Slovensko „o fous“ nepostoupilo do čtvrtfinále?
Všichni v našem týmu jsme z toho byli zklamaní. Myslím, že jsme na čtvrtfinále určitě měli, je to škoda. Ale teď už je to minulost, musíme se za rok připravit na další šampionát v Česku.
Jaké tedy bylo první seznámení s Plzní?
Přijel jsem až v neděli v devět večer, zatím bydlím na ubytovně vedle zimního stadionu. Okolo samí mladíci. A první trénink? Pohodička, nic těžkého. Fotbálek, kompenzační cvičení. Na začátek týdne výborné. (smích)