Prodloužení
Sledovat další díly na iDNES.tvDo Hradce přišel před sezonou z Vítkovic a rychle si zvykl. „Jsem tady opravdu spokojený. Město je krásné a spoluhráči jsou super,“ říká. Silně na něj zapůsobilo i tamní Muzeum Petrof. „Vždycky jsem chtěl umět hrát na kytaru, říkal jsem si, že to může zapůsobit na holky,“ směje se. „Nikdy jsem se k tomu však nedostal, ale vidět nástroje za miliony bylo fakt něco.“
V kabině Mountfieldu se hodně mluví anglicky, což mu nevadí. „Angličtina mě bavila už ve škole. Občas na kluky zařvu česky, ale ten hokejový slang už i cizinci znají.“ Patří k nejmladším v týmu, což s sebou nese i drobné povinnosti. „Starší hráči se mě ptali, jestli chci být Mikuláš nebo čert. Než jsem stihl cokoliv říct, bylo jasné, že půjdu dělat Mikuláše jejich dětem,“ říká pobaveně.
Na ledě se svými proporcemi spoléhá hlavně na sílu a důraz, ale do bitek se nehrne. „Většinou to končí po šedesáti minutách. Během zápasu na sebe řveme všelico, ale jakmile je po zápase, tak si podáme ruce. V play off je to možná jiné, ale většinou to neřešíme.“
A co případná bitka s Gudasem? „On je z Berouna, tak bych to možná uhrál na to,“ vtipkuje a dodává: „Jsme vzdálení příbuzní, snad přes dvacáté koleno. Ale do toho bych se určitě nepouštěl. Je sice menší, takže bych měl aspoň výškovou převahu… stejně by mi asi nepomohlo.“
Velkou oporou jsou mu rodiče. „Táta je hokejový fanatik. Když může, je na každém zápase, klidně jel i na otočku z Berouna do Ostravy. Odmala mě vozili na tréninky, stálo je to strašně moc času i peněz. Bez nich bych hokej nikdy nehrál,“ uvědomuje si.
Mimo led si často zahraje inline hokej. „V Berouně jsme měli skvělé trenéry, inline tam má velkou tradici. Vedli nás k tomu odmala — když v létě není led, vezmete hokejku a jdete hrát inline,“ říká.
Nakonec to dotáhl až k titulu mistra světa. „V Barceloně to byly neskutečné zážitky. Aréna přímo na pláži, dohráli jsme zápas a šli hned do moře. V podstatě taková dovolená,“ usmívá se. Mrzí ho jen jedno: „Teď jsou mistrovství často na začátku sezony, takže tam my z extraligy bohužel nemůžeme.“
Ze všech měst, která procestoval, má nejraději právě katalánskou metropoli. „To město miluju! Skvělé pláže, jídlo, úžasná atmosféra. Nedávno jsem tam byl podruhé s kamarády a vůbec se mi nechtělo pryč.“
V budoucnu by pak rád projel i západ USA nebo se podíval do Austrálie. „Jen mám strach z hadů,“ přiznává.
Hašek je také velkým fotbalovým fanouškem, a to především Slavie. „Celá rodina jí fandí. Byl jsem se podívat i na dva zápasy Ligy mistrů,“ říká. Baví ho ale i padel, který objevil během covidu. „Začali jsme ho hrát, když ten sport ještě nikdo neznal, a hned mě to chytlo. U padelu se rozdíly mezi hráči totiž mažou, nemusíte být top hráč, abyste si dobře zahrál.“
O čem ještě Hašek mluvil?
- Rozumí slangovým výrazům dnešní generace Z?
- Jak vzpomíná na svůj první extraligový gól za Spartu?
- Proč ho překvapilo, že se stal kapitánem na Kladně?
- Jakou reality show sleduje spolu s hráči v kabině?
- Kterému týmu NHL fandí, a kdo je jeho idolem?
