"Jsme v prekérní situaci. Vůbec nemá cenu zamýšlet se nad tím, že teď vyhrajeme čtyři zápasy a postoupíme, protože to je obrovská porce," nezastírá osmatřicetiletý veterán.
Na druhou stranu už nemáte co ztratit. Není to psychicky jednoduší?
No, my se ale do téhle pozice nechtěli dostat. Psychická vzpruha by byla, kdybychom dokázali vyhrát a snížit stav série na 1:2. To by nás nakoplo a soupeř by znervózněl podobně jako Plzeň ve čtvrtfinále. Jenže to se nepovedlo a my se můžeme akorát pokusit o nemožné.
V extralize se takový obrat nikomu nepovedl. Máte s touhle situací nějakou osobní zkušenost?
Už jsem v nich párkrát byl. Nechci vypadat, že to vzdávám, ale čeká nás velice těžký úkol. Asi to bude znít jako klišé, ale my se teď musíme soustředit jenom na další zápas, na každé další střídání. To je jediná šance, jak se z té díry dostat. Jedno vím jistě: nezabalíme to a budeme hrát do poslední minuty.
Co teď může týmu pomoci?
Kdybychom se v utkání dostali do vedení, to se nám v sérii ještě nepoštěstilo. Neznám statistiku, ale kdo vstřelí první gól, ten v play-off většinou vyhraje. Nejhorší pro nás je, že jsme Pardubicím nedali přes sto minut v kuse gól.
Přesně 125 minut a 55 vteřin.
Vidíte, to je víc než dva zápasy, a to na mančaft nějaký vliv mít musí. Sto a víc minut bez gólu je prostě špatný.
Tentokrát jste Haškovi dali tři góly. Může vás povzbudit aspoň tohle?
To je slabá náplast. Ale je pravda, že dneska to byl první zápas, kdy jsme ho zaměstnali. Ve druhém utkání jsme byli katastrofální, to byl příšerný zápas. V tom prvním jsme předvedli dobrý výkon a měli i tlak, jenže jsme se nedostali do žádných vyložených šancí.
Jste nejzkušenější hráč Liberce, cítíte, že přišel čas, kdy byste si měl vzít v kabině slovo, aby se mužstvo probralo? Je poslední šance s tím něco udělat...
Před zápasem se bavit určitě budeme. Ale realita není taková, že bych něco řekl a my najednou vyhráli čtyři zápasy za sebou. Tohle je spíš o tvrdé práci, abychom si věřili a táhli za jeden provaz.
Myslel jsem spíš povzbudit tým. Stav 0:3 na zápasy by přece jenom mohl svádět k odevzdanosti.
To je asi jediné, co my starší hráči a hlavně já musíme udělat. Udržet v mančaftu bojovný duch. A to si pište, že tu bude, za tohle já prostě ručím! Věřím, že tak ve čtvrtek budeme hrát. Doufejme, že ještě pojedeme do Pardubic a budeme se rvát dál.
