Zápas ozvláštněný pauzou pro výpadek světel Chomutov ztratil v závěru první třetiny. "Chtěli jsme vyhrát, ale soupeř naše chyby v obraně potrestal," říká Hřebejk.
S hráči v obou týmech se dobře znáte, byl proto zápas trochu jiný?
Je pravda, že hodně kluků se zná, protože dřív spolu hráli v jednom mužstvu. Před zápasem jsme prohodili v šatnách pár slov. Ale nic to nemění na tom, že na ledě jste soupeři.
Hodit řeč jste mohli i během brzké pauzy při výpadku světel.
Asi to vypadalo trochu komicky. Řekli jsme si nějaké humorné historky a tím to skončilo. Zápas ta přestávka nijak neovlivnila, pro oba týmy to bylo stejné.
Vy jste se bavil s Martinem Parýzkem, také hráčem z jihu Čech. O čem byla řeč?
Dlouho jsme se s Martinem neviděli, tak jsem se ho ptal na zdravotní stav. Vím, že měl nějaké problémy s kolenem. Říkal, že noha zatím drží, tak mu přeju, ať zdraví drží dál.
Zápas vypadal docela nervózně. Cítili jste to i na ledě?
Já bych ani neřekl, že to bylo nějak přehnané. Po zápase to každý pustí z hlavy, jako by se nic nestalo. Nějaké ty emoce k hokeji prostě patří, ale nic zvláštního to nebylo.
Chomutov hrál už čtvrtý zápas, je vidět postupné zlepšování výkonu?
Pořád je to začátek přípravy na ledě. Trénujeme stále dvakrát denně, do ideální formy samozřejmě máme daleko. Ale všechny manšafty to mají stejně, na to se nemůžeme vymlouvat.
