„Jsem takový hokejový Vláďa Šmicer, jo? Kéž by!“ pronesl šestatřicetiletý vtipálek a zastupující kapitán, který v posledních třech zápasech nasázel čtyři góly. V pátek jedním dopomohl k premiérové domácí výhře 3:2 v prodloužení nad Českými Budějovicemi a pak mluvil o Paterovcích, Plekancovi i Jágrovi, ale taky o sobě jako kopytu.
Za Kladno hrajete po 12 letech, jaké je užít si s ním po takové době domácí vítězství?
Hezké. Konečně! Hned jsem si vzpomněl, jak jsem byl malý a chodil jsem na stadion s tátou v letech 1994 až 1996. A koukal jsem na Patýze s Prochym a Otou (na legendární útok Vejvoda, Patera, Procházka), jak hráli a vyhrávali. Úplně mi to naskočilo. Jsem rád, že jsem se výhry zase dočkal. A doufám, že ještě další přidáme.
Brankář Adam Brízgala o SmoleňákoviJe fantastický hecíř. Do kabiny dodá strašnou energii. Už od prvního zápasu, co přišel, nás nahecoval a bylo vidět, že nám to hrozně pomohlo. Hned jsme hráli jinak než do té doby. A samozřejmě je taky srandista, nezavře pusu ani na chvíli. I na ledě je jeho práce parádní, s našimi obránci mu to funguje. On se postaví před bránu soupeře, kluci puk nahodí a on skoro všechny ty střely má. |
Jste kladenské štístko? Co jste přišel, Rytíři bodují.
Jsem takový hokejový Vláďa Šmicer, jo? Kéž by! Jsem tady čtvrtý zápas, opravdu mám dobrý pocit z toho, jak pracujeme na tréninku, což třeba lidi nevidí. Když budeme hrát takhle srdcem a ne si zbytečně hrát na nějaké super hokejisty, bude to jen a jen stoupat. I tak je hodně věcí, na kterých musíme zapracovat. Ale myslím si, že srdce a bojovnost jsou základ. A to se určitě zvedlo.
Ovšem ani jednu třetí třetinu jste nevyhráli.
Nevím, jestli to nějaká čarodějnice zaklela... Je to jedna z věcí, kterou se musíme naučit. Ať už když vyhráváme, nebo prohráváme, musíme zapracovat na hlavách. Nemyslím si, že je to v tom, že nechceme. Hlava je základ, musíme hrát s vítěznou mentalitou. Být nastavení tak, že i třetí třetinu jdeme vyhrát a eventuálně dát ještě o gól navíc.
Projeví se to už v neděli v Karlových Varech?
Budujeme nějakou naší identitu, abychom věděli, co nám funguje a nefunguje. Myslím, že to začínáme poznávat. Ve Varech to bude další test, mají dobré bruslaře, dobrého gólmana. My víme, jak hrát tak, abychom byli úspěšní. A na tom musíme dál pracovat. Plus ještě si pohrát s ostatními detaily.
Máte čtyři góly ve čtyřech zápasech. Rychle jste se začlenil?
Prostě se motám kolem brány jako posledních dvacet let (smích). Dnes jsme výborně dali puk na beka, rychle vystřelili, Procházka před bránou udělal dobrou práci, já si kotouč našel mezi nohama. Důležitý gól, protože první třetina nebyla nic moc. A my šli do kabiny za stavu 1:0.
Pookřál jste v Kladně?
Určitě. Už když jsem sem přišel první den, cítil jsem, že jsem udělal dobré rozhodnutí. Hokej mě teď hrozně baví, těch čtrnáct dní. A je fajn cítit, že trenéři mi věří. I kluci mě vzali mezi sebe. A berou mě i fanoušci, za což jsem taky rád. Užívám si tady každý den. Doufám, že to tak bude pokračovat. Když to člověka baví a je dobře nastavený, jde všechno snáz. Pak se cítí dobře i na ledě.
Frolík na ledě, Voráček za zády, usmívající se Pavelec na tribuně. To je domov?
Rozhodně! Smát se z tribuny je úplně nejlepší, zvlášť s klobásou v hubě (smích). Budu muset Pavelcovi zavolat. Je to jeden z důvodů, proč jsem se vrátil, abych byl s kluky, se kterými mě pojí velké pouto.
A navíc místo zraněné legendy Tomáše Plekance máte kapitánské céčko.
Udělalo mi to radost. Jak jsem říkal, vyrostl jsem na Paterovcích, vždycky jsem vzhlížel k Pavlu Paterovi jako ke kapitánovi. Takže je to taky něco hezkého. Ale Pleky mi každý den píše, abych si na to moc nezvykal. Asi budu muset céčko zase rychle odevzdat.
Pardubice přemohly Třinec, Litvínov zase válel. Boleslav se odlepila ze dna |
Vy jste rozvířil kabinu, jste plný energie, jiný typ než Plekanec. Byl váš příchod impulzem?
Je to možné. Každý jsme nějaký, Pleky tomu dodává klid a nadhled, já jsem trošku živější. Myslím, že to je dobrý mix. Základ je v tom, že kluci v šatně chtějí pracovat, že to chceme urvat jako tým, ne jako jednotlivci. Protože jedině tak zápasy dokážeme vyhrávat. Když začneme hrát jako jednotlivci, jde to do hajzlu...
Před fanoušky jste při děkovačce smekl helmu. Jak vás nabíjejí?
Bavilo mě to. Lidi, všechno. Děkujeme, že chodí. Vím, že lístky něco stojí, čas to stojí. Vážíme si, když přijdou a vytvoří kulisu. My se můžeme odvděčit jedině výkonem a tím, že po ledě lezeme po čtyřech. Můžeme prohrát, to se prostě stává. Ale myslím, že kladenští fanoušci dokážou ocenit, když tým maká.
Ocenili i vaši kličku zkraje třetí třetiny, díky níž jste se dostal před branku, ale pak spadl. Bylo to natruc Jágrovi, který žertoval, že kličku neumíte?
Přesně. To říkal Ota Černý, když jsem s ním byl v dorostu, že klička je můj rodinný klenot. Doufám, že byl Jarda v hledišti a pobavil jsem ho. Soupeř mi pak zvedl hokejku, já zaškobrtl, on nehákoval. Kdyby rozhodčí odpískal faul, přiznal bych se. Já jsem hajzl na ledě, ale tohle ne. Ještě by mi vzali prachy. Opravdu tam nebylo nic chtěného a já šel hned říct rozhodčím, že jsem spadl tím, že jsem kopyto.
Smoleňák: Já platím Jágrovi. Na pařbičky už není čas. Voráček věděl o všem |
Jágr zápas sledoval ze skyboxu.
Doufám tedy, že tu akci dá na Instagram a označí mě! (smích)
Ptáte se ho, kdy už nastoupí?
On je tady každý den, je součástí toho všeho. Vidíme se často. Myslím, že on sám ví, kdy na to vlítne a půjde do toho. Lidi se těší. Doufám, že nám ještě pomůže nějakými góly, abychom to dotáhli správným směrem.