„Jestli se jí vyhneme, oukej, super. Když ne, připravíme se, abychom v ní byli úspěšní,“ nebojí se Duda. Mistrovský Litvínov je předposlední, na Pardubice ztrácí bod a má horší vzájemnou bilanci.
V pátečním, posledním kole musí ve Vítkovicích udělat o dva body víc než Pardubice doma s odepsanými Karlovými Vary.
Pomůžou vám Karlovy Vary, anebo si vás vezmou do baráže?
Věřím, že všechno bude fair play. Oni taky potřebují vyhrávat, ví, že jdou do baráže, potřebují sebevědomí, to jen tak neotočíš kouzelným proutkem. Budeme se soustředit sami na sebe, abychom byli úspěšní ve Vítkovicích, pak se uvidí.
Kde vám uteklo, že nemáte situaci ve svých rukou?
Vůbec nepřemejšlím. Kdybys mi otevřel hlavu, nenajdeš tam teď nic. Jak říká trenér Marián Jelínek, jsem v údolí nikoho. A to je paráda (úsměv). Jestli budeme hrát 13 zápasů, nebo jeden, nedá se svítit. Já každý hraju, jako by byl poslední.
Co proti Pardubicím rozhodlo?
Dobrej start, dlouho jsme takový neměli, rychle jsme se dvakrát trefili. Už v pátek proti Varům jsme dominovali celý zápas, akorát jsme góly nedali, teď nám to napadalo. Konečně jsme byli produktivní. Je to o detailech, stačí hrozně málo, aby takový zápas přišel. Možná je 6:1 pro kluky krutý, ale my se potřebovali na někom vydovádět.
Čím to, že jste vyrovnali vaše letošní gólové maximum?
Tlačili jsme se do brány, nějaký progres už je u nás delší dobu. Vyhrávali jsme, pak byla pauza na nároďák a my po ní prohrávali svýma hloupostma. Tím jsme se downovali dolů, sráželi se sami do kolen. Řekli jsme si, co děláme špatně, a kvalitním tréninkem jsme se dostali na vlnu, kde chceme být. Je to o tom mít plno střel, důraz do brány, pak budou góly padat.
Hrajete teď s Lukešem a Hanzlem. Byl to váš nejlepší zápas za Vervu?
Pomohlo mi, že jsme si s klukama k tomu něco řekli. Cítím se dobře, nechali mě hrát, to já potřebuju, to je živá voda pro mě. Hokej člověk nezapomene. Cítím důvěru trenérů, snažím se jí splatit, aby věděli, že nekoupili žádnýho myšáka.
