„Zjistili jsme, že když člověk věří, tak to jde,“ říkal po výhře 2:0 v Třinci chomutovský kapitán Michal Vondrka.
Kde se zrodilo to chomutovské vzkříšení?
Je v tom vnitřní síla týmu. My jsme si po těch dvou zápasech s klukama sedli, podebatovali, že to takhle nejde. Že je to ostuda. Snažili jsme se s tím něco udělat a vyšlo to. Jsem strašně rád, že jsme tu sérii proti Boleslavi vyhráli, ale ještě cennější je, že kluci, kteří play-off nehráli, získávají ohromné zkušenosti. A že zjistili, že když člověk věří, tak to jde.
Ruku v ruce s tím jde asi i defenziva, že? V prvních dvou dva zápasech jste inkasovali 13 gólů, za další čtyři mače jen tři.
Nechci to úplně velebit, abych to nezakřikl, ale když ráno přijdu do kabiny, tak jsme tam jak jedna velká rodina. Jsme teď na vlně. Je tady skvělá parta a z toho všechno vychází.
Vždy se na začátku čtvrtfinále řeší, jestli nemají určitou výhodu týmy z předkola. Že jsou rozehranější, zatímco soupeř 11 dní čeká na zápas. Co vy na to?
Máme pět utkání v nohách, měli dva dny volno, k tomu jsme cestovali. A ano, oni jsou nerozehraní. Je to otázka, na kterou je zároveň těžká odpověď. Když jsou první zápasy po nároďáku, tak po té 10denní pauze taky nejsou nic moc. Prostě se to rozehrává.
Popište, jak se zrodila vaše třinecká výhra.
Hráli jsme výborně dozadu, a když jsme udělali chybu, tak to Jánko (Laco) chytil. On dnes chytal neskutečně, strašně nás podržel. Pomohl nám první gól, nakopl nás. Hráli jsme trpělivě, a když přidali druhý gól, tak už jsme to udrželi. A případné chyby za nás napravoval Jánko.
Trpělivost asi byla klíčová, že? Především v první třetině jste hodně vyčkávali.
To je prostě hokej. Pomohl nám můj první gól. Zakládali jsme přesilovku, chtěli si přihrát křížem, jenže Třinečtí to tečovali. Tak jsem si počkal, až puk spadne na led, a trefil to do víka.
Zároveň jste si jako kapitán vyslechl, proč sudí neuznali gól, který jste dali na začátku druhé třetiny. Co vám řekl?
Říkal, že si myslel, že to byla vysoká hůl. Nechal si to potvrdit od videorozhodčího a ten souhlasil, že to bylo vyšší než břevno.
Překvapilo mě, jak jste verdikt přijali pokorně. Bez emocí, rozčilování. Byla to součást taktiky?
Člověk si nějak nepomůže, když bude nervózní na rozhodčí. Pískali výborně a jsme jenom lidi. Čas od času se nějaká chybička vloudí. Ale co se dá dělat, nikdo přeci nemůžeme být stoprocentní. A my se tím ani nechceme zabývat.
Co udělat, abyste z Třince odjížděli s vedením 2:0?
Musíme se semknout a Jánko nám musí pomoct. Jakmile budeme hrát týmově, tak věřím, že to vyjde.
