Máte za sebou první sezonu v Třinci. Jak ji hodnotíte? Ve 37 zápasech jste dal 6 gólů, na dalších 11 jste přihrál...
Hodnotím ji špatně. Před sezonou mi trenér Kalous říkal, že ode mě očekává patnáct branek. A to jsem nesplnil. Přitom přípravu jsem měl famózní, osobně se mi dařilo v Lize mistrů, ale jak přišla základní část, nějak se to sesypalo. Rozuměli jsme si s Danielem Rákosem, jenže ten si zlomil klíční kost a se mnou to šlo z kopce.
O sestupu Slavie„Ten sestup byl asi logický, jedna lajna to utáhnout nemohla.“ |
Byl problém v psychice?
Určitě, psychika dělá hráče. Nahlodalo mě, když jsem v sedmi zápasech nedal jediný gól. Sice jsem si říkal, že se to zlomí, ale pak jsem se několikrát zranil. Moje sebevědomí šlo dolů, vždycky jsem se vrátil na pár utkání, pak jsem se zase zranil. Odskakovaly mi puky, ve střelbě jsem si nevěřil...No a v play-off jsem se i přes nabitý kádr nějak do sestavy dostal, ale odehrál jsem jenom čtyři zápasy. Zase totiž přišlo zranění. Prostě smolná sezona...
Do Třince jste přestoupil ze Slavie, kde jste si vydobyl dobré postavení. Co bylo hlavním impulsem změny klubu?
Hlavní impuls byl ten, že mi končila smlouva. Viděl jsem zájem z Třince, a proto jsem přijal jejich nabídku. Měl jsem ještě několik nabídek z extraligy, třeba ze Sparty, ale tu jsem nezvolil i kvůli fanouškům.
Jaká byla výhoda tohoto přestupu?
Do Třince jsem šel s tím, abych vyhrál titul. To se nám bohužel nepodařilo, dál jsem vnímal, že v Třinci je nová a krásná hala, klub má vynikající zázemí a trenéři jsou také výborní. Všechno tam je na stoprocentní úrovni.
Myslíte si, že Třinec je z hlediska zázemí na tom nejlépe ze všech extraligových klubů?
Nedokážu říct, jestli je na tom úplně nejlépe, ale než jsem do Třince přestoupil, tak jsem se ptal kluků, jestli jsou tam spokojení. A oni mi to jenom doporučovali.
Máte za sebou dlouhé angažmá ve Slavii a rok strávený v Třinci. Můžete tak porovnávat. Co třeba kolektivy? Byl nějaký rozdíl?
Já měl na partu vždycky štěstí, ať to bylo ve Slavii nebo teď v Třinci. I když jsme se Slavií hráli play-out, atmosféra byla pozitivní.
Čím to podle vás bylo, že i když se Slavii nedařilo, tak kolektiv šlapal?
Tu dobrou atmosféru většinou dělali ti zkušení jako třeba Mára Tomica nebo Pavel Kolařík. Nás mladší kluky vlastně tak trochu koučovali. Dobrou náladu dělal i trenér Růžička, který i v těch těžších chvílích dokáže mužstvo nabudit nějakou legráckou.
A co v Třinci?
Před sezonou se tam sešlo spoustu nových kluků, tým se dost obměnil. Ale všechno si sedlo a na partu v Třinci byl spoleh.
O kempu v Calgary„Uchvátilo mě, že se zaměřují na detaily. Hodinu se třeba trénuje jenom odebírání puků u mantinelu, nic víc. Prostě precizní a soustředěná práce.“ |
Po několika letech strávených v Praze jste se přestěhoval do Třince. Jak moc velká to byla změna?
Je to obrovský rozdíl. V Praze jsem měl zařízený byt s Georgem Mavrojanidisem (třiadvacetiletý útočník, který si připsal tři extraligové starty za Slavii, teď už hokej na profesionální úrovni nehraje - pozn. red.), navíc naše hlavní město je nádherné a všechno je dostupné. Musím se přiznat, že přechodu do Třince jsem se trochu bál, ale nakonec to bylo v pohodě. Sehnal jsem si krásné bydlení na vesnici pět minut od Třince, Ostravu mám kousek, nemám si na co stěžovat.
Kdo vám s novým bydlením pomohl? Klub?
Nakopnul mě Marek Trončinský, který bydlí hned vedle. Říkal mi, že jsou tam ještě volné baráky. Kousek od sebe nás tam bydlí asi pět kluků, máme tam takovou kolonii.
Lukáš ŽejdlVizitka Třiadvacetiletý útočník, narozený v Mostu. Do pražské Slavie přestoupil z litvínovského dorostu v sezoně 2005/2006. Přes juniorskou extraligu se v sezoně 2010/2011 poprvé probojoval do A-týmu. Jeho nejúspěšnější sezona v dresu Slavie byla 2013/2014 (6+21), po níž přestoupil do Třince. Zde zatím odehrál 41 extraligových utkání s bilancí 6+11. |
A co Třinec jako město?
Nebudeme si nic nalhávat, to hezké není. Vzduch taky nic moc.
Jak jste trávil volný čas mezi zápasy a tréninky? Do Prahy nebo do rodného Mostu jste se přeci jenom asi moc nedostával...
Ano, to je pravda. Do Prahy jsem se během sezony dostal tak dvakrát, vždycky během reprezentační přestávky. Když jsem měl v Třinci volno, vždycky jsme vyrazili se spoluhráči do centra Ostravy na chvíli posedět třeba na kafe.
Když jste loni podepsal smlouvu s Třincem, klub vás uvolnil na týdenní kemp nováčků do Calgary. Myslíte si, že byste případně měl na NHL?
Těžko říct, ale když už hráč tu šanci dostane a využije ji na maximum, proč ne. Je to o tvrdé práci, o ničem jiném.
O první sezoně v Třinci„Přípravu jsem měl famózní, osobně se mi dařilo v Lize mistrů, ale jak přišla základní část, nějak se to sesypalo.“ |
V Calgary jste tedy byl týden. Co jste si z něho odnesl?
Ten týden mě uchvátil, starali se o nás na jedničku. Všechno bylo na profesionální úrovni, hodně mi to dalo. Bylo vidět, jak jsou Kanaďani hrdí na svou zemi. V kabině byl na zemi znak javorového listu, na to nikdo nesměl šlápnout, tak to bylo posvátné.
V jakých situacích ten kemp zúročíte?
Uchvátilo mě, že se zaměřují na detaily. Hodinu se třeba trénuje jenom odebírání puků u mantinelu, nic víc. Prostě precizní a soustředěná práce.
Vyžadovali absolutní disciplínu?
Samozřejmě. Hlídali nás i v tom, co jíme, měli jsme k dispozici dietoložku.
Kdyby přišla šance, jel byste ještě jednou?
Moc rád. Uvidíme, jestli se to poštěstí.
Do dospělého hokeje jste prorazil ve Slavii. Co říkáte na sestup klubu do první ligy?
Ani Slavii, ani klukům, ani fanouškům jsem to vůbec nepřál. Ale ten sestup byl asi logický, jedna lajna to utáhnout nemohla. Bedýnkovi (Jaroslavu Bednářovi) se navíc zranil Vlasy (Tomáš Vlasák) a měl to pak těžký.
Jak vidíte budoucnost Slavie dál? Někteří zkušenější hráči asi odejdou.
Na příkladu Kladna můžeme vidět, jak moc je to obtížný vrátit se hned za rok. To dokáže jenom tým, kde jsou peníze a kde je kádr ustálený - jako to bylo třeba v Chomutově. Myslím, že tak za dva, za tři roky se Slavie vrátí.
