"Láká mě zahrát si play-off, jednání Liberce bylo navíc velice rychlé," říká 37letý hokejista, jenž má s Libercem za sebou drsné soustředění ve Špindlu.
Brankář Vošvrda netradičně tvrdí, že má letní přípravu rád. Jak to máte vy?
Rád, to je asi silné slovo. Letní příprava je prostě něco, bez čeho to nejde. Musí se do ní vložit maximální úsilí, ale je třeba, aby to mělo své hranice. Nesmí to být jen stres, stresovat se už v létě je nesmysl, na to bude čas na ledě. Příprava by měla být i s troškou smíchu a radosti.
Letos jste vybojoval extraligu s Chomutovem. Proč jste tam nezůstal?
Měl jsem tam zůstat, ale předložili mi jen jednoletý kontrakt a nad tím jsem se ve svém věku trochu zamýšlel. Když mi pak Liberec nabídl dvouletou smlouvu, nebylo co řešit. Bylo to pro mě perspektivnější.
Kdy zájem Liberce přišel?
Až po baráži o postup do extraligy. Asi to byla reakce na odchod Marka Trončinského z Liberce. Jednání s Bílými Tygry pak proběhla během necelého týdne.
David HavířHokejový obránce, 37 let. Začínal v rodném Brně, s nímž ve své první sezoně mezi dospělými sestoupil do první ligy. Do nejvyšší soutěže se pak vrátil v dresu Znojma, kde se během let vypracoval mezi nejlepší extraligové beky. V roce 2004 zamířil do Pardubic, s nimiž během svého šestiletého působení získal dva mistrovské tituly, v obou případech se podílel v semifinále na vyřazení Liberce. Od roku 2010 působil v Chomutově, kterému letos pomohl do extraligy. Vedle toho stihl i výpomoc mistrovským Pardubicím. |
Jak jste prožíval chomutovskou radost z postupu do nejvyšší soutěže?
Pro mně to bylo trochu zvláštní. V zimě jsem se stal v Chomutově nechtěným hráčem a odešel jsem na střídavý start do Pardubic. Tam jsem hrál normálně v základní sestavě. Jenže v Chomutově se mezitím změnili trenéři a z nechtěného hráče se stal chtěný. Takže jsem se musel vrátit do Chomutova. Byla to těžká situace.
Proč?
Protože mě v Pardubicích čekalo semifinále play-off extraligy, které jsem měl hrát zrovna proti Liberci. To jsem bohužel už nestihl. Místo toho jsem šel hrát za Chomutov proti Olomouci.
Znáte se s některými novými spoluhráči z dřívějších dob?
Je to zvláštní, ale dobře se znám pouze s Jardou Kudrnou, se kterým jsem hrával v Pardubicích. Od vidění se znám také s Martinem Čakajíkem, ale s ostatními hráči jsem se poprvé seznámil až teď na soustředění ve Špindlerově Mlýně. Doteď jsme se potkávali jen na ledě.
Víte, že jste teď v liberecké kabině nejstarší hráč?
Jasně. Z toho měl Jarda Kudrna největší radost. Přivítal mě s tím, že je tady konečně někdo starší než on.
Doteď byl v týmu nejzkušenější kapitán Petr Nedvěd, jehož další působení není jisté. Převzal byste jeho roli?
Petr Nedvěd se nedá nahradit. Kapitánské céčko podle mě převezme Jarda Kudrna, já se v Liberci teprve rozkoukávám. Budu mít jinou roli.
Jakou?
Roli toho staršího, který poradí, když bude někdo něco potřebovat. Usměrnit, dát tomu ráz v kabině, pomoct na ledě. I když na druhou stranu hokej je sice kolektivní sport, ale každý hraje sám, i na to je třeba se dívat. Takže ta moje pomoc bude spíš psychická.
Liberec má hodně mladý tým. Nebude to problém?
Ne že by tu chyběli zkušení hráči. Je tu Jarda Kudrna, Marek Pinc, Martin Čakajík… Spíš tu chybí střední generace. Ovšem ze zkušenosti vím, že sázet se dá i na mladé, kteří tu zkušenost nahrazují zápalem, bojují o své místo v sestavě. Když si tým dobře sedne, může být silný.
