Bílí Tygři vyřídili Kometu, která poslední tři sezony v play off připomínala nezastavitelný stroj. Willova družina brněnskou nadvládu nad českými kluzišti ukončila.
Euforické hlášky ale z jednoho z hlavních činitelů libereckého úspěchu nepadaly. Will se několikrát slovně poklonil Kometě a brněnským oporám. Mluvil poklidně, bez velkých emocí, ale z jeho odpovědí bylo poznat, jak moc ho postup do série o Masarykův pohár těší.
„Dřív jsem byl, nechci říct magor, ale blázen, který se nikdy nepochválil a nebyl se sebou nikdy spokojený,“ vykládal 26letý gólman žurnalistům před libereckou kabinou. „Změnilo se pár věci. Mám doma krásnou dceru, jsem šťastný. Řekl bych, že život je fajn a jsem vděčný za vše, co mám.“
Nyní vám hokejový život nadělil postup do finále. Jak se cítíte?
Úžasně. Už se to probíralo v sérii, Kometa je výborný tým na play off a klobouk dolů před jejich hráči. Byla to krásná série a chci jim za to poděkovat. Veškerý respekt k nim.
Co tedy rozhodlo ve váš prospěch?
Detaily, miliarda věcí, které rozhodnou. Může to být tyčka, neproměněná šance, ale celkově si myslím, že jsme za tím šli. Byli jsme aktivnější a myslím, že jsme víc chtěli.
Věřil jste, že sérii v Brně ukončíte?
Abych byl upřímný, opravdu jsem tomu věřil. Ale když se člověk cítí dobře a něčemu věří, nedopadá to dobře. Jsem rád, že nám to vyšlo. Všichni, kdo to viděli, musel poznat, jaký jsme úžasný tým ve smyslu, jak bojujeme jeden za druhého, jak blokujeme střely a padáme s prominutím po hubách.
Spoluhráč Ladislav Šmíd v průběhu série mluvil o tom, že se můžete porazit jen sami. Co vy na to?
Souhlasím. Nevím, jak se hraje druhá série, to je jedno. Plzeň, Třinec i Kometa jsou výborné týmy a psychika rozhoduje nejvíc.
Plzeň v sobotu srovnala sérii s Třince na 3:3. Koho byste si přál do finále?
Ne, nechci odpovídat. Je mi to jedno a přeju, ať vyhraje lepší.
Jejich sedmý zápas se hraje v pondělí. Pomůže vám o dva dny delší volno před finálovou sérií?
Je to hrozně těžké říct. Bude to finále a je jedno, jestli předtím vyhrajete 4:0, nebo 4:3. Je i jedno, kolik máte zápasů v nohách, finále je všechno. Jeden dva zápasy předtím nebudou dělat rozdíl.
Zaťovič: Musí se umět spadnout na zadek, Liberec vyhrál zaslouženě |
Myslíte?
Možná si to lidi nedokážou představit, v semifinále bylo hodně stresu a cestování, hrajete obden nebo denně před osmi tisíci lidmi. Možná si ťukneme pivem a pak budeme odpočívat. Je toho dost, série budou náročné a je to vážně těžké.
Vyhráli jste základní část, ve čtvrtfinále jste vyřadili 4:1 Mladou Boleslav, Brno teď 4:2. Při pohledu na výsledky to může vypadat, že zatím cestu k titulu zvládáte. Byl tam nějaký zádrhel?
Zápasy v play off jdou rychle za sebou a člověk nemá čas přemýšlet. Na jednu stranu je to dobré, proto jsou tak dobré zápasy. Když se něco pokazí, dá se to hned odčinit, nejlépe druhý den. Těžko vybírat nejdůležitější moment, ale lehké to vážně nebylo.
Ani v sobotu vám nezatrnulo, když Kometa vyrovnala na 1:1 šest sekund před koncem první třetiny?
Věřil jsem, že se to (obrat) nebude opakovat! Jsou kvalitní tým, dokážou si počkat. Výborný gólman, obránci a útočníci, stačí jim jedna větší šance a oni ji dokážou proměnit. A je jedno, jestli je 10. minuta nebo pět vteřin do konce. Oni to umí, ale jsem rád, že jsme je dokázali vyřadit.
Brněnští Martin Erat nebo Leoš Čermák po vyřazení mohou ukončit kariéru. Jak byli nepříjemní soupeři?
Byli výborní! Kdo může o sobě říct, že dvakrát vyhrál pohár? Klobouk dolů před nimi. Jestli budou, nebo nebudou hrát dál, přeju jim jen to nejlepší.
Velký soupeř byl i brankářský protějšek Marek Čiliak.
Celou sérii jsem si s ním snažil plácat. I když jsme je porazili v prodloužení, první věc byla, že jsem jel za ním, aby si z toho nic nedělal. Mám k němu respekt, je to výborný gólman.
V čem tkví síla libereckého týmu?
Nic nového. Parta, naše vedení. Bez kustodů, masérů a všech by to nefungovalo. Jeden o druhého se opřeme, dokážeme si udělat srandu jeden ze druhého a máme super kluky, kteří do toho dají všechno. Ví, kdy se můžou dělat srandičky a kdy je potřeba zvýšit hlas.
Vnímáte, že ve finále teprve ten hlavní boj začíná?
To ne, není to jednoduché někoho porazit čtyřikrát za sebou, ale vím, že bude těžké porazit čtyřikrát nás. Ale zůstáváme skromní, poctivě jsme si prošli čtvrtfinále i semifinále a jsem rád za šanci, že můžeme ještě hrát. Můžeme dělat práci, kterou milujeme. Udělám všechno pro to... Mám to říkat? Ale jo, abychom vyhráli.
