„Před společným tréninkem i po něm pracuju na svých dovednostech i na bruslení. Vyhovuje mi to,“ říká 25letý Bukarts.
V české extralize odehrál jen 15 zápasů, přesto skóroval desetkrát a je nejlepším střelcem týmu. Svou bilanci výrazně vylepšil v pondělí v Chomutově, kde zaznamenal hattrick. Další branky zkusí přidat už ve středu od 17.30, kdy Zlín hostí Pardubice.
Jsou doplňkové tréninky hlavním důvodem, proč jste střelecky tak úspěšný?
Ne, ne, ne. Od té doby, co jsem přišel, jsme začali hrát lépe a přišlo víc výher. A taky mám výborné spoluhráče. Jde to ruku v ruce.
Proti Chomutovu jste zaznamenal hattrick. Vzpomenete si, kdy naposled se vám něco podobého povedlo?
Bylo to před pár lety na farmě Rigy v běloruské lize.
Považujete kvůli tomu zápas v Chomutově za výjimečný?
Důležitější bylo, že jsme vyhráli. Tabulka je vyrovnaná a my potřebujeme každý bod. Každé utkání je pro nás jako play-off. Ale samozřejmě po zápase jsem se cítil báječně. Hattrick je úžasný pro každého hráče, rád na něj budu vzpomínat. Schoval jsem si i puk. Musím poděkovat kolegům, že mi k němu pomohli.
Kterého gólu si ceníte nejvíc?
Nejemotivnější byl samozřejmě třetí gól. Předcházela mu parádní přihrávka Petra Holíka. Dlouho jsme to ladili na tréninku, pak jsme to zkusili v utkání se Spartou. Tehdy to nevyšlo, teď ano.
Z deseti gólů jste rovnou polovinu nastřílel Chomutovu. Je to pro vás oblíbený soupeř?
Nevím, co bych k tomu řekl. Pokaždé se snažím udělat to nejlepší, co umím. Ale vše směřuje k jedinému cílu. Tím je postup do play-off.
Do Zlína jste přišel v polovině listopadu. Tým se od té doby zlepšuje, že?
Je poznat, že jednotlivé věci se na sebe nabalují. I když jsme byli poslední, kouč i vedení byli pozitivní. Každý z nás pracuje tvrdě na tréninku a pak i v zápase. A taky držíme spolu - a je to poznat.
Nyní vás čekají zápasy se soupeři, kteří jsou v tabulce kolem vás. Ale víc vám to jde proti týmům ze špičky tabulky, souhlasíte?
V české extralize vůbec nezáleží na tom, s kým hrajete. Vždyť si vezměte, že loňský mistr je poslední. Všechny týmy jsou na podobné úrovni, mezi zápasy jsou malé rozdíly. Musíme pořád hrát jako v Chomutově, bojovat jeden za druhého, a uvidíme, kam se posuneme.
V Česku jste odehrál 15 zápasů. Můžete už srovnat zdejší extraligu s KHL, kde jste působil v předchozích sezonách?
To je těžké, protože tady mám rozdílnou roli, než jsem měl v Rize. Ale můžu říct, že Češi i Rusové jsou v průměru (na střední úrovni) stejní. To samé můžeme říct o Švédech nebo Finech. Velký rozdíl mezi soutěžemi způsobují hráči z NHL a import ze zahraničí. To samé platí pro reprezentaci, tam může hrát každý s každým. Vzpomeňte si, jak na mistrovství světa hrála Francie, Dánsko nebo Norsko. Každý se zlepšuje. Není to jako před pěti lety, kdy Češi nad Lotyšskem jasně vyhráli. Teď na olympiádě to byl vyrovnaný zápas. Hokej je rychlejší, fyzičtější, všichni bruslí stejně.
Zmínil jste mistrovství světa, kde jste byl už třikrát. Věříte, že angažmá ve Zlíně vám pomůže k účasti na turnaji v Rusku, kde se bude hrát na jaře?
Samozřejmě. Tím, že hraju ve Zlíně, mám velkou šanci dostat se do reprezentace. V Rize bych ji neměl. Tady hraju hodně, kouč mi věří. V Rize to bylo dobré, špatné, dobré, špatné. Když tým nevyhrával, zkoušely se nejrůznější věci. Tady je to mnohem pozitivnější.
