„Nechtěl jsem to vzdávat, protože hokej miluji celý život. Však mi naši vždycky říkali, že jsem hokejofil,“ líčí.
Jak se projevovalo?
Přišel jsem jako kluk z tréninku domů a šel hned zase hrát hokej na dvorek. V létě bylo třicet stupňů, všichni kopali do balonu a já přišel ven s pukem a hokejkou. Dívali se na mě jak na blázna. I teď, než se nám v dubnu narodila dcera, jsem se vrátil a četl o hokeji všechno možné, sledoval NHL i KHL. Hokej byl a je od začátku můj život a já ho miluji.
Pořád si šance hrát extraligu vážím, nelétám v oblacích, protože vím, že to mohlo dopadnout jinak. Pomáhá mi to mít čistší hlavu, nesžírat se dvěma třemi špatnými zápasy.