K 95 gólům a 93 asistencím, které zatím za Pardubice v extralize stačil posbírat, tak bezpochyby přidá v dohledné době další.
V Pardubicích jste strávil už šest sezon, a pokud všechno půjde tak, jak má, čekají vás další dvě. Považujete se už za Pardubáka?
Nevím. Člověk si to ani neuvědomí, ty roky uběhly strašně rychle. V Pardubicích jsem si zvykl, je to pro mě domácí prostředí. To platí i o mé rodině; během sezony je se mnou a fungujeme jako na Slovensku. Dcera tu chodí do školy a syn do školky.
Kolik je jim let?
Nikol bude tento měsíc devět a Matejovi čtyři.
Proč jste se rozhodl právě pro dvouletou smlouvu?
Od začátku jsme s klubem jednali v tom duchu, ani jedna ze stran s tím neměla problém. Já už měl navíc dvouletý kontrakt minule a někdy je lepší vědět dopředu, co bude, než se po roce zase dohadovat o novém.
Chtěl byste v Pardubicích svoji bohatou kariéru završit?
Teď mi bude šestatřicet, na konci nové smlouvy už osmatřicet. Uvidíme, beru to už po kratších úsecích, je to hlavně o tom, jak se cítíte po zdravotní stránce. Nebráním se tomu, abych to v Pardubicích dohrál. Doufám, že o mě bude dál zájem.
Přesto, je tu i možnost, že byste například ve druhém roce smlouvy mohl odejít jinam?
Něco takového ve smlouvě mám, ale to by opravdu muselo být extrémně finančně zajímavé jak pro mě, tak pro klub.
Když budete pokračovat vy, snažíte se přemlouvat krajana Martina Barteka, aby zůstal také?
Jasně, že bych byl rád, kdyby tomu tak bylo, ale nechci ho v tom směru moc ovlivňovat. Je přece jen mladší (Bartekovi bude v létě 33 let) a svou kariéru může ještě někam posunout. Co vím, třeba z Ruska má několik nabídek. Je to na něm.
Když jsem se bavil s gólmanem Dušanem Salfickým o uplynulé sezoně, v níž jste skončili desátí, říkal, že všechno zlé je pro něco dobré. V čem vidíte její přínos?
Ta sezona byla velice těžká. Když se daří, projde celkem v klidu a někdy ze sebe ani nedostanete maximum. Tohle byl pravý opak. Každý zápas jsme měli nůž na krku a tlak na jednoho každého hráče, aby neudělal na ledě chybu, byl enormní. Síla mužstva může po takové sezoně jedině vyrůst, posílí to charakter. Samotný závěr byl pozitivní - vyhnuli jsme se bojům o záchranu, přitom to týden před koncem základní části vypadalo beznadějně. A předkolo jsme si nakonec uhráli.
Co vám dalo kapitánské C, které jste převzal po Aleši Píšovi?
Bylo to náhlé. Můj přístup zůstal v zásadě stejný jako předtím. Je pravda, že toho bylo víc, pokud jde o média a věci pro klub. Taky jsem musel častěji diskutovat s rozhodčími. "C" na dresu však samo o sobě nic nezmění, důležité jsou výkony, které předvádíte na hřišti.
Za Pardubice by v příštím ročníku měli nastupovat Petr Sýkora, Josef Marha a Libor Pivko. Co na to říkáte?
Ti tři jsou top hráči v Evropě, bylo by to skvělé, měli bychom čtyři kvalitní útoky. Doufám, že se jejich příchody podaří zrealizovat. Petr Sýkora je střelec, co dokáže rozhodovat zápasy, takového potřebujeme.
Máte ještě ambice zahrát si za slovenskou reprezentaci? Mluvil s vámi na to téma trenér Vůjtek?
Ne, poslední dva roky jsme nebyli v kontaktu. Je tam spousta mladých hráčů, kteří zaslouží dostat šanci. Myslím, že národní tým je pro mě uzavřená kapitola.
Jak naložíte s dovolenou?
Většinu času budu doma na Slovensku. Budu řešit zanedbané věci kolem domu a přátel. Nikam jinam se nechystám.
