Jenže před pár dny jste mi tvrdil, že by vám postup neměl uniknout. A teď se pěkně zkomplikoval.
Ona celá extraliga je taková komplikovaná. S něčím počítáte a on se stane pravý opak. Je to zápletka do posledního kola, to jsem dlouho nezažil. Sice jsme prohráli, ale pořád žijeme. A ani Litvínov nemá vyhráno.
Litvínov ovšem o svém osudu rozhodne sám. A vás navíc čeká Slavia, kterou jste dlouho neporazili...
Pět nebo šest let. Stejně tak jsme však měli vítěznou sérii proti Litvínovu a vidíte, jak to dopadlo. Takže bojujeme do posledního dechu.
Takže Slavii neberete jako strašák?
Jistě že beru. Ale budeme bojovat do poslední chvíle. A příklad si můžeme vzít z Litvínova. Vždyť i Slavia může mít blbý den.
Takže doufáte, že se vám povede něco podobného?
Přesně tak. Že se ta nepříznivá série otočí. Doufám a věřím do poslední chvíle, co budeme na ledě, že nám sezona neskončí a nepůjdeme na ryby.
Je vidět, že ke svému mužstvu máte velkou důvěru.
Musím před ním smeknout. I když jsme s Litvínovem prohráli, tak by na nás o Vánocích nikdo nevsadil ani zlámanou grešli. A jsme tam, kde jsme a pořád žijeme.
Mluvil jsem s Petrem Hubáčkem a trochu si stěžoval na reprezentaci...
... (skočí do řeči) To po mně nechtějte, ať to komentuju hned po zápase.
Říkal, že na Švédských hrách byli z Vítkovic čtyři hráči a všichni přijeli před rozhodujícími zápasy unavení - více ZDE.
Já se k tomu radši nebudu vyjadřovat hned po zápase. Mám na to svůj názor, ale teď není vhodná doba. Nechci se vymlouvat, že to mělo vliv na prohru, ale je pravda, že se u nás po reprezentační pauze najednou vytratila lehkost.
A když dáme reprezentaci stranou - jaké jsou příčinu neúspěchu?
Dneska nás vyhodily z tempa přesilovky. Všimnul jste si, kolikrát jsme byli vyloučení za zdržování? V první třetině to bylo snad čtyřikrát, to jsme neudělali snad za celou sezonu. Nikdy jsme se nemohli dostat do tempa. Chtěli jsme hrát nátlakově od prvního střídání, jenže jsme hned byli vyloučení. A tak to šlo dál. A v kritických situacích má Litvínov na ledě hráče jako Reichel a Šlégr.
Takže vám ubývaly síly?
Ano. Když ti kluci nemají jistotu a ztrácejí síly při oslabení, už není hlava čerstvá, jak by měla být. Potom už nám odskakují přihrávky a musíte vracet pro puky...
Co teď budete dělat, abyste se uvolnil a našel pozitivní energii?
Teď pojedeme osm hodin autobusem do Ostravy, dáme si studenou pizzu... (smích)
To je paráda.
To teda je. Po cestě si dám nějakou cigaretu.
Kolikrát kvůli ní musíte zastavovat?
Já kouřím na záchodě (smích).
Nenadávají na vás hráči?
Já se tam zavřu. Jsem přece trenér, takže nemají co nadávat. (smích) A jak se uvolním? Pustím si nějakou muziku, co mi nahrál syn. Jsem v klidu. Kdybych věděl, že mužstvo nechce bojovat, že je tam nějaký vnitřní problém, tak bych se příčinou neúspěchu zabýval víc, určitě bych se trápil. Ale vím, co v kabině mám. Co tam je za kluky.
Takže je před posledním zápasem stresovat nebudete?
Kdepak, není důvod! Ani to nemá smysl. V pondělí půjdeme lehce na led a v úterý nás čeká Slavia. Buď to zvládneme, nebo to nezvládneme. No tak co?
Nebyla by to pro Vítkovice ostuda, kdyby se nedostaly do play-off?
Ostuda... Vemte si, jak na tom byl Litvínov, Slavia se také soužila. Když se do desítky nedostaneme, hala ve Vítkovicích se nezbourá, ani se extraliga neprodá. Ale byla by to opravdu velká škoda. Hlavně by mi bylo líto těch kluků. Protože ti do toho dávali a dávají maximum, někdy melou z posledních sil.
