V klubu se už dlouho dbá na koncepční práci, proto nenastal úpadek ani po odchodu úspěšného trenéra Filipa Pešána. Základem všeho je přemýšlení v delším časovém horizontu, proto si k sobě Pešán bral asistenta s výhledem, že po jeho konci povýší.
Jedna věc je nastavit fungující model a druhá udržet ho při životě při personálních změnách. Patrik Augusta jeden rok nasával know-how, seznámil se s prostředím i hráči a následně vše mnohem efektivněji aplikoval. Bílí Tygři neztráceli čas a dál budují silnou hokejovou značku.
A to je ze všeho nejtěžší. Proto je extrémně důležité přemýšlet v širších souvislostech, nenechat se ukolébat aktuálními výsledky, jelikož propad bývá hodně rychlý, zatímco návrat nahoru pracný a složitý.
Teorii kontinuálního navazování v Liberci nezavedli pouze v trenérském štábu, ale také v hráčském kádru. Každým dalším rokem se ukazuje prozíravost těsné spolupráce s farmou v Benátkách nad Jizerou, kde si Bílí Tygři v tichosti vychovávají borce pro extraligu.
Na první pohled bezejmenní hráči zvládají tento přechod bez sebemenších potíží a okamžitě se z nich stávají plnohodnotní členové rozjetého týmu.
Liberec proto nezaskočí žádné zranění. A že jich letos pár bylo. Mimo hru byli i klíčoví borci jako Birner či Bulíř, ale na ledě se to zásadně neprojevilo. Mladíci Šír, Rychlovský či Průžek neselhali, jelikož jsou z Benátek zvyklí na stejný styl hokeje a rychle dokážou zapadnout.
Když si k tomu připočtete zdravé jádro v čele s produktivním Slovákem Hudáčkem, jenž vytvořil střelecký rekord cizinců v extralize, spolehlivého gólmana Hrachovinu a silného vůdce Šmída, má rovnice vítězné řešení.
