V zápase jste se velmi rychle ujali vedení. Jak byste popsal tuto situaci?
Snad by se dalo říct, že nás Zlín podcenil. Začátek se hodně nesl v takovém oťukávání z obou stran. Pavlu Vostřákovi se pak povedla pěkná střela a Murín jí neviděl. Najednou jsme vedli.
Jenomže ne moc dlouho...
Následovaly naše šance, jenže jsme nedokázali dát gól. Josef Straka objížděl branku a já jsem pak dorážel do prázdné, ale minul jsem. Zlín dal dva góly a vedl. My dali tyčku, oni třetí gól a bylo hotovo. Byli jsme v háji…
První třetina skončila 2:1. Co se stalo s Plzní v dalších dvou třetinách? Pustili jste zápas?
Ne, určitě se nedá říci, že bychom utkání pustili. Bylo to tím, jak jsem už říkal, měli jsme šance, jenže se nám je nepodařilo využít. Za stavu 3:1 jsme se stáhli do obrany a to byla voda na mlýn Zlína. Dali další branku a už se s tím nedalo moc dělat.
Roman Málek po šesté brance střídal. Vyčítal týmu, že jste ho v tom nechávali?
Neříkal nic. Stane se. Šel střídat, ale v dalším zápase se do branky postaví opět s čistým štítem a my se budeme snažit mu pomoci, aby si vychytal nulu.
S jakou taktikou jste přijeli do Zlína?
Taktiku si nechám pro sebe. Nemůžu vám jí prozradit do novin. Tak dobře, přesvědčila jste mě (smích). Taktika je stejná jako byla proti Pardubicím. Hrát dobře dozadu a dát góly. Nemáme speciální střídání na první zlínský útok, chodíme na led, jak to zrovna vyjde. Uvidíme v druhém utkání…
Vyřazení Pardubic byla velká senzace. Kdy jste si prvně připustili, že máte reálnou šanci přes ně přejít?
Já si myslím, že chybou Pardubic bylo, že hráli příliš profesorsky. My jsme do toho dali srdce a bojovali jsme. Prvně jsme si to uvědomili za stavu série 2:2. Pardubičtí si mysleli, že nás přejedou 4:0, jenže když se nám doma podařilo sérii vyrovnat, tak znervózněli. Dalo by se říct, že nás podcenili a nám se podařilo toho využít.
Jaká byla atmosféra v sedmém zápase na střídačce, když jste se ujali vedení v zápase?
Bylo hodně povzbuzující, že jsme dali rychlý gól a kluci všichni šlapali na maximum. Každý bojoval, abychom je vyřadili a postoupili.
Co se dělo v šatně po skončení třetí třetiny?
Bylo to hezký. Měli jsme parádní oslavu. (Paroulek zasněně zavzpomínal) No a šli jsme na Zlín, který je teď na řadě!
Když jsme u Zlína, jak moc si na něj Plzeň věří?
Já doufám, že další zápas vyhrajeme. Pak vyhrajeme ještě ty dva doma a uvidíme… Že by finále?
Do Plzně jste přišel na výměnu ze Sparty. Dostal jste zde prostor, jste v prvním útoku, na rozdíl od Sparty. Jak jste přijal tuto změnu?
Částečně to vyplynulo i z mé strany. Chtěl jsem ze Sparty odejít, protože jsem nedostával tolik prostoru a měl jsem nějaké neshody s trenérem Hadamczikem. Pro mě to bylo vysvobození. V Plzni se mi začalo dařit. Dostal jsem šanci a ukázal jsem, že umím hrát hokej.
Myslíte si, že chování Sparty mohlo být i způsobeno tím, že jste tam v předchozí sezoně začal hrát jen díky ústní dohodě?
Smlouvu jsme poté podepsali. Trenér Hadamczik mě tam ze začátku chtěl, pak najednou obrátil o sto osmdesát stupňů. Nechal mě vždycky sedět nebo jsem hrál ve čtvrté pětce. Pak mi vyčítal, že nedávám góly. Jenže to nejde. Jak se dá dát gól, když sedíte? Naštěstí mojí smlouvu ze Sparty převzala Plzeň.
Když jste se vrátil v loňské sezoně z Ameriky, tak jste nějaký čas trénoval v Novém Jičíně. Jaké jste zažíval pocity, když o vás dlouho jednala Sparta se Vsetínem?
Situace byla trochu komplikovaná. Měl jsem hodně nabídek od různých týmů, ale nechtěl jsem tam. Toužil jsem jít do Sparty, protože jsem cítil, že tam to bude nejlepší. Bohužel jsem se asi spletl. Teda půlka té sezony, co jsem se vrátil z Ameriky, byla celkem dobrá. Pak už to za moc nestálo.
Po svém návratu ze zámoří jste v jednom rozhovoru uvedl, že této zkušenosti litujete. Proč?
Lituju toho hlavně z důvodu, že jsem nedostal šanci. Hrál jsem na farmě. Tam to bylo hokejově špatné. Je zcela jistě lepší hrát tady a vyhrát se. Teprve poté odejít do zámoří s jednocestnou smlouvou. Pokud hráč dostane dvoucestnou, tak nemá skoro šanci.
Vrátím se ještě k Plzni. Jak se vám líbí město? Už jste se zabydlel?
Plzeň je hezké město. Mám tam přítelkyni, takže si nemůžu stěžovat. Líbí se mi tam a to moc.
