"Hokej mě baví," usmíval se devětatřicetiletý chasník z jihu Čech, borec ostřílený 15 lety v zámořské NHL.
Proti Spartě jste byl hodně při chuti. Baví vás zápasy proti ní ještě víc než ty ostatní?
O Spartě to není. Tady v Plzni je to speciální. Skvělá atmosféra v hledišti, mám výborné spoluhráče a je pro mě radost s nimi pracovat. Každý den, každý trénink na ledě mám dobrý pocit. Je fajn chodit do téhle kabiny a snažit se tady něco vybudovat.
V prvních dvou kolech jste měli problémy v obranné činnosti, inkasovali deset branek. Co bylo potřeba změnit?
My jsme nebyli důrazní kolem naší branky. Tam si musíme důsledně pokrýt střelce. Když je nějaký souboj v naší třetině, první hráč si musí soupeře vzít a dohrát ho. A my ostatní rychle přebrat ty ostatní. V prvních dvou kolech jsme ale většinou jen píchali hokejkama a nehráli důrazně. Musíme hrát tak, aby to soupeřům okolo naší branky bylo hodně nepříjemné, v tom ještě máme mezery.
To se projevilo na začátku duelu se Spartou, kdy jste působili zakřiknutě.
Trenér nám před utkáním vyčetl spoustu chyb, kterých jsme se dopustili. A na ledě pak kluci víc přemýšleli, jak se situace vyvíjí. Nečetli jsme rychle hru, správně nereagovali. Proto jsme byli v první třetině všude o krok pozdě a chvíli trvalo, než jsme to setřásli.
A Sparta stihla získat vedení 2:0...
Taky je to výborný klub. Dobře kontrolují puk, dobře bruslí. Prvních deset minut zápasu existoval jen jeden mančaft.
Čím jste nepříznivý vývoj zlomili? Snížením na 1:2 ještě v první třetině?
Jo. Byl to šťastný gól, ale i ten byl výsledkem tvrdé snahy. Michal Tvrdík odvedl skvělou práci a Nick Johnson to dorážel do prázdné branky. Tím jsme se nadýchli a začali makat ještě víc.
Ve druhé třetině jste skóre otočili. Především vaše rána od modré do horního růžku na 3:2 byla výstavní. Je těžké trefit puk takhle přesně?
To je zase souhra řady malých věcí, které o tom rozhodnou. Tomáš Vlasák podržel dobře puk, natáhl na sebe dva protihráče a výborně mi přihrál. A před brankou skvěle clonili Jirka Hanzlík s Honzou Kovářem, gólman do poslední chvíle neviděl puk. Jen si klekl, aby pokryl spodek. Já to trefil nahoru, to je i trochu otázka štěstí.
V hledišti byla znovu výborná atmosféra, jak se vám v takové kulise hraje?
Je tady Marian Jelínek. Trenérská parta, která nastartovala náročný styl. Sám kouč mu říká atletický. Je nátlakový, hodně o bruslení, aby soupeř dělal chyby. Aby byl atraktivní, nahoru – dolů. Ale zároveň aby měl systém. To se nám dařilo hlavně ve druhé třetině. Když se nám to daří, dostaneme do hry i lidi. Atmosféra byla v Plzni zase vynikající.
Není ten styl na druhé straně více náchylný k chybám, které vyústí ve fauly nebo přečíslení?
Bylo vidět, že jsme v zápase udělali nějaké chyby. Při nich si musíme navzájem pomoci, i to k tomu patří. Naštěstí jsme přečkali i oslabení 3 na 5. Výborně v něm zachytal Dušan Salfický a famózně zahrál Martin Straka. On to umí, sebere si dva obránce, nedovolí jim vystřelit z první. Pak se to dá bránit.
