Slovák dal v sedmém duelu série proti Litvínovu první gól a pak byl strůjcem rozhodujícího momentu: po jeho ráně od modré padl gól na 4:3, na nějž už soupeř nedokázal odpovědět.
V tu chvíli mu ruce vylétly k nebi. "Já jsem věřící člověk, tak jsem děkoval Pánu Bohu, že nám dal víc štěstí a že jsme vyhráli."
Víra Slovákovi pomáhala během celé série, v níž se on i celá Plzeň trápili. "Chodil jsem do kostela a neustále jsem se modlil. Věřil jsem tomu, že s námi bude Pán Bůh do konce. A jsem nesmírně rád, že jsme to zvládli."
Plzeňský obránce přiznal, že na tom během čtvrtfinále nebyl psychicky úplně nejlépe. "A když se k tomu přidala únava, tak to bylo těžké. V těch chvílích mi má víra pomáhala."
Slovák patří mezi nejvytěžovanější obránce Západočechů, trenér ho posílá na led při přesilovkách, kdy se spoléhá na jeho solidní střelu od modré. Jenže dlouho byly veškeré pokusy bez výsledku.
"Byla ve mně už frustrace. V šesti zápasech jsem měl dost střel, ale chlapci z Litvínova je velmi dobře blokovali. Anebo je zastavil vynikající gólman Francouz," nezastíral bek, jenž za pár dní oslaví třicáté narozeniny.
Malý dárek si k nim dal už předem. I když měl štěstí - jeho vítězná střela totiž zamířila do brusle spoluhráče Johnsona. "A právě díky té změně směru zamířil mezi gólmanovy betony. I tak jsem moc rád, že to přišlo v pravou chvíli."
Plzeň se tak raduje z postupu do semifinále, v něm narazí na Slavii. "Což je vynikající soupeř. Bude to velmi těžká série, ale všichni se na ni hrozně těšíme."
