Jenže čtyři vstřelené góly a sedm asistencí jej posadily na špici kanadského bodování ve vyřazovací části, výš byl pouze chomutovský Ivan Huml. A hned v sobotu si také Lev své jméno přečetl při doplnění kádru reprezentačního kouče Josefa Jandače. Ten do přípravy na světový šampionát pozval i jeho dva spoluhráče z Plzně - dvacetiletého obránce a nováčka v národním týmu Davida Skleničku a útočníka Dominika Kubalíka.
I když... Teď už bývalé spoluhráče. Plzeňský odchovanec Lev po skončení sezony prozradil, že klub opouští, s jeho novým působištěm se nejvíce skloňují Vítkovice. Tým, který pomohl vyřadit v předkole.
Kdo může opustit Plzeň?
Ladislav Čihák (trenér HC Škoda): „Je to spíš otázka na vedení klubu, ale pár změn v týmu po letošní sezoně určitě bude. A možná půjde i o změny výrazné...“ |
V Plzni jste vyrůstal, v žádném jiném klubu nehrál, jaké se ve vás teď mísí pocity?
(odmlčí se) Já jsem nechtěl dostávat tyhle otázky. Pro mě je to těžké. Jsem tady od šesté třídy, zažil přechod z juniorů do áčka, vyhrál jsem tady titul. O Plzni neřeknu jediné křivé slovo. Odchází se mi těžce, ale můžu potvrdit, že na nějakou dobu - nevím, na jak dlouhou - to byl poslední zápas.
Co rozhodlo? Chcete prostě zkusit změnu?
Změna k životu patří, měla by to být pozitivní věc, která člověku pomůže, nakopne ho. Jaká bude v mém případě, to se teprve uvidí. Rozhodl jsem se, že to s hokejem zkusím posunout někam dál.
Můžete potvrdit, že vaším dalším působištěm budou Vítkovice?
To nemůžu. Určitě to bude extraliga. A určitě budu mít stejný úkol jako v Plzni. Střílet góly, rozdávat přihrávky, být platný pro tým.
Až příští sezonu přijedete v novém dresu do Plzně, tak...
...tak vůbec nevím, co to se mnou udělá. Na to se začnu chystat už od letní přípravy. (úsměv)
Vraťme se ještě ke skončené sezoně. Pro Plzeň byla hodně složitá, jak ji hodnotíte?
Po vyřazení cítíte smutek, zklamání. S odstupem času si asi řeknu, že ta celá sezona nebyla ani úspěšná, ani propadák. Bylo tam několik momentů, kdy jsme byli hodně dole. Po první čtvrtině jsme měli osm bodů, a když jsme se koukli na tabulku, všechno od nás bylo strašně daleko.
Máte už vysvětlení, proč k tomu došlo?
Je to těžké. Tým je poskládaný z dvaceti hráčů, gólmanů, trenérů... Všechno si to musí sednout a nám se to na začátku nepovedlo. Nenašli jsme asi tu správnou chemii. Ve druhé půlce sezony už se to ale otočilo a podávali jsme kvalitní výkony. Posledním zápasem jsme se dostali do předkola, v rozhodujícím zápase v prodloužení postoupili do čtvrtfinále. A v něm scházelo málo k sedmému zápasu. Ale to už by asi toho štěstí bylo moc...
Na konci pátečního šestého čtvrtfinále proti Liberci jste dvě minuty před koncem snížil na 4:5. Věřil jste, že ještě sáhnete na vyrovnání?
Věřil. Pro mě osobně to byl hodně podobný zápas jako ten loňský v šestém semifinále se Spartou. V něm Lukáš Pulpán při power-play vyrovnal a teď tam měl pár vteřin před koncem zase obrovskou šanci. Říkal jsem si, to bude deja vu. Scházel kousíček. Paradoxně z celé série to byl zápas, kdy jsme proti Liberci hráli nejlíp, ale stejně se to nesešlo.
Co jste si stihli říci při loučení s libereckými soupeři?
Známe se, většina z nás nehraje ligu první rok. Odehráli jsme šest zápasů během pár dnů, to už si tam najdete nějaké dvojičky. Nejčastěji mi kluci z Liberce říkali, že je to ode mě dost bolelo. Na to jsem jim odpovídal, že kdyby nebyli tak dobří, tak je to bolet nebude. (úsměv) A popřál jsem jim hodně štěstí, je to výborný mančaft.