Nechytal jste víc než měsíc. Jak moc se tak dlouhá zápasová pauza projeví?
Mimo hru jsem byl dost dlouho, takže to musí být znát. Doufám ale, že se do toho brzy dostanu. S Pechtou (trenérem gólmanů Rudolfem Pejcharem) jsme dobře potrénovali a uvidím, jak to dopadne.
Jak těžký je na první zápas po vynucené pauze právě tým Zlína?
Zlín není nic lehkého. Na druhou stranu ale někdy bývá lepší, když se jedou takovéhle zápasy, než když vás čeká takový, že musíte vyhrát. I když i do Zlína samozřejmě pojedeme s tím, že chceme odvézt nějaké body.
Je pro vás výhodou, že začínáte chytat venku, nebo byste spíš přivítal zápas ve vyhecované atmosféře před domácími fanoušky? Do každého zápasu jdu s tím, že ho chci vyhrát. A před fanoušky je přece jen motivace ještě větší. Asi by mi spíš pomohlo, kdybychom hráli doma. S tím ale nenadělám nic. Uvidíme.
Jaké pro vás bylo nechytat, sedět a zápasy plzeňského týmu jen sledovat jako divák?
To je strašně nepříjemné, nejhorší, co může být. Člověk sedí, chce pomoci klukům. Nejdřív to nešlo, pak přišel Dušan Salfický a začalo se vyhrávat. Nálada tady šla nahoru.
Jak hodnotíte výkony svého zástupce Dušana Salfického?
Dušana znám dlouho a jsem rád, že mu to vyšlo a takhle si zachytal. Hodně pomohl Plzni, aby se dostala nahoru. Ale jak tady bude dál, nevím. Netuším, jak to je domluvené.
Cítíte s přítomností Salfického tedy větší tlak na sebe a své výkony?
Snažím se to nevnímat a chytat, jak nejlíp umím. Další věci už jsou na vedení, jestli mi budou věřit nebo ne.