„Nechat si minutu před koncem dát takovej hloupej, debilní gól... To je obrovské zklamání. Tím spíš, že náš výkon nebyl špatný a minimálně bod jsme si zasloužili,“ povzdychl si 35letý forvard Škody.
Kde se před třetím pardubickým gólem stala chyba?
Měli jsme puk za útočnou modrou, Sejček (Tomáš Sýkora) se ho snažil nastřelit na branku, kam jsem si najížděl. Jenže trefil protihráče, ten si to okamžitě sklepl a Sýkoru hned poslal do brejku. On je tím pověstný, číhá u červené, všichni to víme, ale stejně jsme to dopustili...
Jsou to právě tyhle chyby, které Plzeň stojí body?
Nikde jsme neprohráli tak, že bychom dostali velký ranec. I skóre máme aktivní. Jenže občas uděláme takovéhle zásadní hrubky. Tahle navíc přišla za stavu 2:2 úplně na konci, to je to nejhorší. Přitom jsme odehráli velice slušný zápas, jenže se počítají body a ty nemáme.
Politika? Chci tam být stejný jako na leděMichal Dvořák vlastně přepisuje historii. Nikdy se nestalo, aby v zastupitelstvu Plzně seděl stále aktivní extraligový hokejista. Dvořáka, který jako nezávislý kandidoval za hnutí Občané patrioti, tam uplynulý víkend vynesly preferenční hlasy. Z desátého místa se posunul až na třetí, hnutí získalo v zastupitelstvu čtyři křesla. „Je to moc příjemný pocit, vůbec jsem nečekal, že takhle vylétnu,“ svěřil se čerstvý politik Michal Dvořák, 35letý útočník Škody. „V žádném případě nikomu pozici přepouštět nebudu. Před všemi lidmi, kteří mi dali hlas, bych si připadal jako pitomec. Všem jim moc děkuju. Vrhnu se do politiky s čistým svědomím a dám do toho to stejné jako na ledě - srdíčko, přímočarost a férovost,“ ujistil Dvořák. Věří, že skloubit roli vrcholového sportovce a zastupitele půjde. „Po večerech studuju legislativu, řády a zákony. A mám pár lidí, se kterými se radím. Je dobře, že na městě bude sedět ryzí sportovec, někdo z jiného prostředí. Bude to nová zkušenost a já tu práci budu dělat zodpovědně. Člověk úplně sám nic nezmůže, ale věřím, že si lidi i díky mně na politiku upraví názor k lepšímu.“ |
Do konce úvodní čtvrtiny základní části schází jedno kolo. Trenéři mají na každou bodový cíl, který by měl v konečném součtu zajistit postup do play-off. Jste teď hodně pod plánem?
Máme k dobru ještě dohrávku v Liberci, takže dva zápasy. Pokud je zvládneme, první cíl splníme. Ale žádná sranda to nebude.
Díváte se často na tabulku?
Já vůbec, jen občas poslouchám kluky v kabině. Na tabulku se sám podívám až po dvaapadesátém kole.
Před sebou teď máte dva domácí zápasy v řadě, v pátek s Vítkovicemi a hned v neděli se Spartou. Berete to jako výhodu?
Tohle nikdy není moc příjemné. Navíc Vítkovicím se nedaří, potřebují také za každou cenu udělat body. Venku umějí hrát, střílí i hodně branek. A v neděli Sparta, k tomu víc netřeba dodávat. My do těch zápasů půjdeme s respektem a pokorou, ale zároveň chceme a potřebujeme naplno bodovat.
Jak vyhnat z hlavy ten nepovedený závěr v Pardubicích?
Po zápase vletěl do šatny i Martin Straka. Samozřejmě byl pořádně naštvaný a oprávněně nás seřval. Což je dobře. A my se musíme otřepat, hlavní je nevěšet hlavy. Druhý den na tréninku už se snažíte myslet pozitivně, fungovat tak na celý mančaft. Já jsem věděl, že nás čeká těžký rok. Je tady spousta nových kluků, budeme se prokousávat, probojovávat. Ale pokud se vyvarujeme těch zásadních chyb, budeme se zároveň zlepšovat.
Pořád je dost času, základní část je teprve v první čtvrtině...
Ale bodovat musíme začít co nejdřív. Horko-těžko se něco nahání v prosinci, po svátcích. To už budou všechno strašně urputné bitvy, každý si bude držet své pozice. Proto potřebujete mít něco nastřádáno. A to se nám zatím nedaří.
Jak těžké pro vás bylo tři zápasy hokej jen sledovat z hlediště?
Jedna velká deprese, hrůza! Dívat se na hokej svrchu a jen bruslit a trénovat, to je šílenost. Jste mimo tým, jako páté kolo u vozu. Chodil jsem boxovat, k tomu podnikám. Ale to byly jediné chvíle, při kterých jsem na chvíli hokej z hlavy dostal.
