„Pro útočníka je to vždycky trochu psychický tlak, než dá první gól v sezoně. Mám radost, tohle mi určitě pomůže,“ svěřil se jedenatřicetiletý Eberle po povedeném večeru.
Pardubice padly v Olomouci, Plzeň a Hradec vyhrály. Čtyři duely odloženy |
Všiml jste si, že na počet střel na branku jste jasně zaostali? Mladá Boleslav měla 35 pokusů, vy „jen“ devatenáct.
Po druhé třetině jsem se díval na kostku, kdy byl ten poměr asi 12:25 v náš neprospěch. Říkal jsem si, že je třeba se nad tím zamyslet. Pamatuji si, že takhle hrával Liberec. Všechno rvát na branku, od mantinelu, odevšad. A tlačit se do brankoviště. Ale i když to opticky možná vypadalo, nemyslím si, že byli lepší. Frodo (Frodl) hodně střel pochytal, my se dobře vraceli a do vyložených šancí jsme je skoro nepouštěli.
Často vaše řada chodila na jejich první formaci se Zohornou. To byl plán trenérů?
Spíš to vyplynulo přirozeně, zrovna v tomhle utkání jsme nějaké speciální úkoly neměli. Boleslav má i výraznější osobnosti, ale celkově je to především tým se čtyřmi vyrovnanými formacemi. Jistě, Zohorna je silový hráč, na kterého si musíte před brankou i u mantinelu pořád dávat pozor. Ale s nimi je jedno, proti komu nastupujete. Všichni předvádí bruslivý hokej.
Ve druhé třetině jste vstřelil první gól. V oslabení, povedenou ranou bez přípravy v přečíslení. Je pro útočníka důležité, když se v sezoně střelecky brzy prosadí?
Je, mám z toho radost. Vždycky je to pro útočníka trošku psychický tlak, než dá v sezoně první gól. Určitě mi to pomůže, jsem za to rád. V oslabení sice máme jiné úkoly, nenechat soupeře rozehrát a nabourávat mu kombinace. Ale o nás s Petrem (Strakou) se ví, že si rádi zaútočíme, když to jde. Krásně mi to předložil.
Byl pak hodně důležitý druhý gól, který jste dali necelou minutu po Ševcově vyrovnání? Vy jste u něj asistoval Budíkovi.
Víte, jak to je. Vedli jsme, soupeř vyrovnal, dostával se na koně. A když to pak hned znovu přelijete na svoji stranu, byla to pro ně velká rána. Vojta (Budík) si parádně našlápl, mi mu puk jen přistrčili a on si to sám projel. V tom je jeho síla, je strašně rychlý. A když takhle obránce vyrazí do protiútoku, soupeřům se to blbě čte. Najednou je tam ještě někdo další, než čekají.
Na stadion mohlo jen tisíc fanoušků. Jak jste vnímali atmosféru?
Co na to říci... Vždyť i tady na tiskovce sedíme jako banditi, máme zakryté pusy a ani se nepoznáme... Je to strašný, lidi se snaží, ale plný stadion nám chybí. Takhle je to katastrofa. Jen tolik lidí na zimáku pro sedm tisíc. Ani můj syn se sem nedostane. Máme prodané permice a lidi sem nemůžou. Ale kluby si to odhlasovaly a my jsme tu od toho, abychom hráli. Je to naše práce.
V neděli v Litvínově hrát nebudete, i tam se objevil covid-19. Je nepříjemné i to, že nevíte, kolik zápasů bude odloženo, kdy vlastně budete hrát?
Jsme profesionálové a čeká se od nás, že se připravíme na každý zápas. A je jedno, kdy přijde. Je to naše živobytí, jiné neumíme. Ale samozřejmě to všichni máme v hlavách. Klub má nějaký rozpočet, my smlouvy a najednou je všechno trošku jinak. Já mám za sebou v extralize dost sezon, ale teď hrajete s tím, že pořádně nevíte, co bude. I my hráči počítáme s nějakými penězi, jenže není to příjemné, když nevíte, co bude za další dny a týdny. Je to složité, ale my jsme tu od toho, abychom byli připravení na každý zápas.
