Jeho kariéra za oceánem se zadrhla. Loni odehrál 24 zápasů za Chicago, ale v létě změnil dres. Byl součástí velké výměny za Martina Havláta a stěhoval se do Ottawy.
"Jenomže tam bylo na kempu osm obránců s jednocestnou smlouvou a šanci jsem nedostal," říká. K návratu ho přiměly hlavně osobní důvody. Mluvit o nich nechce. Teď se soustředí hlavně na Vítkovice. Chce týmu pomoci do play-off.
Dva zápasy, dva vítězné góly. Nástup do extraligy vám vyšel nad očekávání, že?
Je to tak. Vůbec jsem s tím nepočítal, protože jsem byl dlouho mimo hru. Měsíc jsem byl na antibiotikách. V Americe jsem byl i v nemocnici a pauza mi ubrala deset kilo. Týden jsem potom trénoval sám a snažil jsem se dohnat, co se dá. Pak jsem absolvoval jeden trénink s týmem a hned naskočil do zápasu. A vyšlo to nad moje představy.
V zámoří jste hrál čtyři roky. Jaký dojem na vás udělala extraliga?
Je to jiná soutěž než v Americe, víc technická. Když tady člověk může nahrát, tak nahraje. V Americe každý hned střílí.
Takže vy jste střílel a byly z toho hned dva góly?
(úsměv) První gól proti Znojmu byl hodně šťastný. Ten druhý padl hned po přesilovce. Povedlo se nám ji dobře sehrát. Hodně při ní střílíme a vyšlo to.
Nastartují konečně Vítkovice tyto dvě výhry?
Je to dobrý rozjezd pro to, abychom se do play-off dostali. Uděláme maximum, abychom se do něj probojovali.
Teď vás čekají dva zápasy ve dvou dnech: s Litvínovem a se Slavií. Co si od nich slibujete?
Hlavně se na ně hodně těším. Jak páteční zápas s Litvínovem, tak sobotní na Slavii bude prakticky o šest bodů. Litvínov je pět bodů před námi, Slavia má ještě o pár bodů víc. Ale jestli chceme do play-off, tak musíme uspět.
Zvolil jste po návratu do Evropy Vítkovice, které byly v té době předposlední. Váhal jste?
Bylo to těžké rozhodování. Ale u Ostravy bydlím, to bylo hlavní. Mám to blízko domů. Navíc naděje na play-off ještě mrtvé nejsou. Snažím se pro to něco udělat.
Proto jste tedy nešel do Českých Budějovic, kde jste před odchodem za moře hrával?
Určitě to byl ten hlavní důvod. Stáli o mě a podmínky, které nabízeli, byly stejné jako ty od Vítkovic. Pro mě by to ale byly čtyři hodiny cestování. To je dost. Přemýšlel jsem o tom hodně. I doma jsme seděli a probírali, co bude nejlepší. A nakonec jsme dospěli k závěru, že Vítkovice jsou v danou chvíli nejlepší řešení.
Už odvolaný trenér Holaň říkal, že Vítkovicím chybí tvořivý obránce na přesilovky. Tuto roli teď plníte vy. Jste spokojený se svým vytížením?
Určitě. Hraju první přesilovkovou pětku. Mám hodně prostoru ve hře. Můžu alespoň ukázat, že jsem v Americe nebyl jen tak a že můžu být týmu prospěšný. Udělám pro to maximum.
Proč jste se vlastně rozhodl pro odchod z farmy Ottawy?
Vedly mě k tomu osobní důvody. O těch ale nechci mluvit. Ale fakt je, že kdybych dostal šanci v prvním týmu Ottawy a nehrál jenom na farmě, určitě bych tam zůstal. Navíc jsem byl měsíc mimo hru. Rozumně jsme se s Ottawou dohodli, že mě pustí. Šance se mi otevírají i tady. Nikde není psáno, že nemůžu hrát za reprezentaci a získat nějakou pozici. Člověk je tady víc na očích. Na farmě vás nikdo nevidí.
Deník Ottawa Sun o vás zprvu psal, že jste byl vyřazen z kádru. Jak to tedy s vaším odchodem vlastně bylo?
To ale není vůbec pravda. S Ottawou jsem byl na odchodu domluvený. Oni napsali, že jsem byl suspendovaný. A to znamená jenom to, že mě přestanou platit. Nic jiného. Neznamená to, že bych zdrhnul. Mluvil jsem o svém odchodu s manažerem Mucklerem, s trenérem farmy i s dalšími lidmi. V pohodě jsem si přišel sbalit věci a odletěl jsem domů.
Minulou sezonu jste do NHL v dresu Chicaga nakoukl. Zabrzdila vás výměna do Ottawy?
Na konci sezony jsem odehrál čtyřiadvacet zápasů za Chicago. Pak ale přišla výměna. V Ottawě jsem přišel na kemp a začalo to vypadat bledě. Bylo tam osm obránců s jednocestnou smlouvou. V kempu jsem se snažil. Myslím, že mi i celkem vyšel, ale šanci jsem nedostal. I proto jsem se nakonec rozhodl pro návrat.
Láká vás hodně možnost zahrát si na šampionátu v Moskvě?
To je jasné. Reprezentace je čest. Hrál jsem na dvacítkách a už předtím, než jsem odešel do Ameriky, jsem si v nároďáku zahrál pod panem Lenerem před mistrovstvím světa. Vypadl jsem až mezi posledními. I kdyby přišla pozvánka hned na Švédské hry, jel bych rád. Po měsíci bez hokeje mám velkou chuť hrát. Záleží jenom na mých výkonech.
Jste přítelem dcery reprezentačního kouče Hadamczika. Neobáváte se, že se o vás bude říkat, že máte protekci?
Kdo rozumí hokeji, tak to takhle brát nebude. A když budu mít výkonnost, tak mi bude naprosto jedno, když proti mně bude kdokoli něco mít.
Ve Vítkovicích máte smlouvu do roku 2010 s možností odchodu. Láká vás ještě NHL hodně?
Nejde jen o NHL. Klidně můžu odejít i někam do Evropy. Když mě bude někdo chtít a vyplatí mě. S panem Černíkem máme dobrou dohodu. Ale když budeme hrát dobře ve Vítkovicích, můžu zůstat. Líbí se mi tu. Zázemí je perfektní. A NHL? Tam bych šel jenom na jednocestnou smlouvu. Kapitolu NHL jsem ale ještě doufám neuzavřel.
