Vadí to člověku, když o něm ostatní vědí, že bere nejvíc?
Ze začátku ano, ale už jsem to překousnul. Naštěstí to není aktuální otázka a nikoho to nezajímá.
Pomáhá to, abyste se třeba vyhecoval? Ve finále se od nejlépe placeného hokejisty čeká hodně.
Určitě ano. Sezona pro mě byla mizerná. Měl jsem tam nějaké tresty a zranění. V play-off bych to rád napravil. Snažím se o to.
Mluvíte o trestech. Ty k vám patří. Třeba když jste před šesti lety napadl čárového rozhodčího.
To už je minulost. Nad tím nepřemýšlím. Čtvrtfinále jsme prohráli a já jsem tehdy hned odešel pryč.
Jenže i tato sezona začala podobně. Porval jste se ve Zlíně a musel několik zápasů stát. Krotíte teď v play-off hodně emoce?
Jsou to vypjaté zápasy, ale dá se to vydržet. Mluvil jsem s vedením klubu. Bylo mi řečeno, že z trestné lavice nedám gól. Vzal jsem si to k srdci a snažím se krotit. Dá se to.
Takže pomohl zdvižený prst od vedení klubu?
To nebylo varování, spíš rada.
Trenér Říha s vámi hovořil. Radil vám, ať hrajete tvrdě, že to jinak nejste vy. Co vy na to?
Pomohlo mi to. Předtím jsem se hrozně bál, že budu pořád vylučovaný, když budu chodit do těla. Měl jsem pocit, že bych oslaboval mančaft. Když mi bylo řečeno, ať na tohle nekoukám, že si na to rozhodčí zvyknou, tak se mi ulevilo.
Aleš Píša V lednu mu bylo 30 let. V Pardubicích hraje od roku 1993, v roce 2001 však po inzultaci čárového rozhodčího Cambala odešel do zahraničí. Nejdřív se zkoušel prosadit v NHL, kde za Edmonton a New York Rangers odehrál 53 zápasů, později odešel Do Pardubic se vrátil loni a manažer Kusý o něm řekl, že je nejlepším bekem mimo NHL. V extralize má největší plat, bere 7,5 milionu korun. Je svobodný, jeho zálibou je jízda na motorce. |
V play-off je to asi dobré, že?
Ale pořád tam je jeden ústupek. Rozhodčí mě třeba vyloučí za něco, o čem si myslím, že není faul. To mě zabrzdí. Ale dá se říct, že je to dobré.
Myslíte si, že jméno Píša má u rozhodčích negativní zvuk?
Nemyslím. Vím to. Cítím to. Jdu do souboje a známí mi říkají, že už rozhodčímu cuká ruka. Přitom ještě u protihráče nejsem. Teprve přijíždím a rozhodčí už na mě začne křičet: Bez faulu, bez faulu.
Co na to sudím říkáte?
V posledním utkání na mě zase pořvával, tak jsem mu musel odpovědět. Ale nic sprostého. Jen jsem mu řekl: Co na mě řveš? Počkej, až faul bude. To je jedna z věcí, která mi vadí. Nebo spíš vyprovokuje.
Ve středu začíná finále. Snažíte se před ním nějak pročistit hlavu? Třeba jízdou na oblíbeném chopperu.
Ne, zatím ne. V neděli mě to sice trošku lákalo, ale říkám si, co kdyby se něco stalo. Tak to nechám až po finále. Snad se mi v něm splní sen a zvednu nad hlavu pohár.