Ale užívám si ho," vyprávěl sparťanský bek.
Za Spartu v celé sezoně odehrál jediné utkání, právě to sobotní. Byl to šok, když se v zápase objevil.
Vlastně i pro něj samého. Jenže Sparta naléhavě potřebovala obránce, a tak povolala Pilaře, který se zrovna vrátil z farmy Toronta Maple Leafs. Měla štěstí. Beka měla od ledna zapsaného na soupisce, podle platných řádů mohl hrát. " Bylo to bláznivé. Ale povedlo se."
Jako by nečekané zlato bylo odměnou za krušné chvíle, které si v posledních letech prožil. Lékaři mu v roce 2002 objevili srdeční vadu, dlouho zakazovali Pilařovi hrát. K velkému hokeji se vrátil až loni ve Spartě a došel s ní k extraligovému titulu. Jenže po finále ani neměl na oslavy sílu, cítil se špatně, zlé časy se vrátily.
Stav se zlepšil až na přelomu roku. V březnu ho povolalo zpět do zámoří Toronto, kde hrával NHL. Dostal šanci na farmě a v 10 zápasech dal dva góly a pětkrát asistoval. " Je za tím hodně práce a stresu, který jsem si prožil, když jsem byl nemocný. Teď si užívám každý zápas i trénink."
Od reprezentačního kouče Hadamczika dokonce dostal pozvánku do dnešního přípravného kempu před mistrovstvím světa. Aby byl fit, odletěl narychlo z Kanady. O víkendu se chtěl vyspat, nabrat sílu.
Teprve v letadle se z novin dozvěděl, jaký je stav finále. " Říkal jsem si, že se půjdu v sobotu podívat." Když přistál v Praze, spěchal domů spát. V šest hodin se probral a na mobilu měl deset zmeškaných hovorů od sparťanského manažera Břízy.
" Ptal se mě, jestli bych chtěl hrát.Taková šance se neodmítá. No, kdybychom prohrávali 0:3, možná bych se rozmýšlel. Ale za stavu 3:2 ne." V sobotu dopoledne se jeho start administrativně vyřešil.
V garáži našel staré rukavice, klub dodal helmu. Zápas zvládl s bravurou, pak zvedl nad hlavu pohár. " Kdyby mi titul neuznali, aspoň mám fotku. Ale já si ten zápas uznal sám pro sebe." Třeba na mistrovství světa v Rusku přidá další.