„Hrát o udržení je na prd. A když už, tak je lepší jít do baráže z první ligy a bojovat o postup,“ říká choceňský rodák Chaloupka, který loni odvracel pád Litvínova.
„Tady je tlak větší, než byl minulý rok. Je to asi dané tím, jak to vše v Pardubicích celou sezonu bylo,“ podotýká zadák, jehož fanoušci poznají díky hustému a dlouhému plnovousu.
Většina zápasů zatím dospěla až do prodloužení. Ukazuje to, že se kvalita týmů z chvostu extraligy a špice první ligy příliš neliší?
Rozdíl tam bude, ale spíše je to o sebevědomí. Oni jedou skoro celou sezonu na vítězné vlně, a my se v tom nějak plácáme. To je jediný důvod. Jinak si myslím, že jsme na tom hokejově lépe. Aktuální psychická pohoda je ale na jejich straně.
Nicméně vyrovnané výsledky nahrávají tomu, že nikdo se zatím výrazně netrhnul...
Na tom něco pravdy je, ale třeba naposledy proti Varům jsme dva body ztratili.
To jste dali oba góly v přesilovkách. Proč nejste produktivnější i při hře pět na pět?
Při plném stavu se hraje hodně do obrany. Právě proti Budějovicím je to těžké, jelikož oni to dobře zdvojují a ztrojují, předvádějí jednoduchý, ale účelný hokej. My musíme spoléhat třeba i na brejky. Budějovice hrají dobře v obranném pásmu, takže bude těžké se prosadit. Ale řekli jsme si, co chceme hrát, a doufám, že to v zápase ukážeme. Přesilovky máme teď výborné, takže je potřeba hrát aktivně, vynutit si je a urvat to. Tudy povede cesta.
Motor měl velkou podporu fandů i v Pardubicích. Na co se připravujete v Budvar aréně?
Bude to podobné jako v Jihlavě, kde byl plný stadion a trochu peklo. Tam ho čekám taky.
Doma jste proti Budějovicím byl u poměrně smolného gólu v závěru. Jak jste situaci viděl?
Dostal jsem hokejku na opačnou stranu, ale v tu chvíli jsem to neřešil. Když mi ji Tomas (David Tomášek) předával, byli jsme oba v dráze nahrávky. Proto náš gólman nic neviděl a nestihl se včas přemístit.
Poměrně často vás trenéři posílají na led s jiným parťákem v obranné dvojici. Co se tím pro vás mění? Třeba Marek Trončinský je totiž úplně jiný typ než Petr Čáslava...
V hokeji to tak bývá. Hrajete s někým, ale když se nedaří, trenéři vás přemístí jinam. Minule jsme hráli na čtyři pětky a začínal jsem se Zajdou (Josef Zajíc). Pak se to stáhlo na tři a šel jsem k Časymu (Petr Čáslava). Nemůžeme si vybírat. Trenér to skládá podle toho, o čem si myslí, že je to nejlepší pro tým. Pokyny máme dané a pak si s druhým bekem akorát řekneme, jak co budeme hrát.
