Hned první střídání si klasicky protáhl, na ledě strávil víc než minutu a půl. Přesně tak, jak byl zvyklý z brněnského ledu, když tam byl ještě hvězdou domácího celku. Jenže to už je pryč. Peter Mueller přijel s Vítkovicemi poprvé pod Špilberk jako host.
Ve svém prvním střídání si připsal dvě nebezpečné střely, čímž předznamenal svůj aktivní výkon. Gól v Brně nedal, to mu domácí brankář Dominik Furch nepovolil, nebezpečí pro Kometu však Američan znamenal neustále. Jedinou gólovou akci svého celku nastartoval u vlastní branky, přihrál do dalších šancí, přesných střel mu statistici napočítali pět. Na ledě strávil bez čtyř vteřin 24 minut, nejvíc ze všech hráčů v poli.
„Tenhle zápas jsem s předstihem hledal v kalendáři už v době, kdy jsem přešel do Vítkovic. Věděl jsem, že to bude něco výjimečného, a byl bych rád, kdyby to Kometa brala taky tak. Těšil jsem se. V Brně chcete mít dobrý start, zejména tady; hrával jsem na opačné straně a vím, že pro hosty tady to není ze začátku nic příjemného. Proto jsme chtěli začátek zachytit, což se nám povedlo, a myslím si, že jsme zápas odehráli slušně. Bohužel je to teď 2:1 pro Brno,“ bilancoval utkání Mueller.
Třikrát nájezdy. Slaví Pardubice, Boleslav a Vary, Kometa přehrála Vítkovice |
Velmi osobní pro něho byl už vstup do arény, která sice nebyla vyprodaná jako za Muellerových časů a nebylo v ní ani šest tisíc diváků, ale bouřila jako obvykle. Dokonce v hledišti nad sedadly pro brněnské diváky vlála na jeho počest americká vlajka s číslem 88, které Mueller má na dresu.Vousatý útočník měl na své vítkovické uniformě i kapitánské céčko.
„Tohle neberu na lehkou váhu. Mít céčko na dresu jako zahraniční hráč je znamení, že mám důvěru a zodpovědnost. Vím, kolika hráčům se to nikdy nepodařilo. Byl jsem už v Evropě v týmech asistentem, ale kapitánem ne. Dopředu jsem si byl vědom, že podat si ruce se Zaťou (Martinem Zaťovičem) bude výjimečné. Už jsme to absolvovali v přípravném období před zápasem, ale to není to stejné,“ uvažoval Mueller.
Samozřejmě v Brně nesklízel jenom respekt za to, co pro Kometu v minulosti udělal. Inkasoval také důrazné bodyčeky od svého někdejšího bodyguarda Michala Gulašiho. „To jsem předpokládal, nemá zelenou helmu (pro nejtvrdšího hráče extraligy) jen tak pro nic za nic. Také Holland mi přidal další dva hity. Jo, to tak bývá… Brno hraje dobrý hokej, bylo rozjeté dvěma výhrami. Věděli jsme, že to bude bitva, nejen z mé strany. To se taky naplnilo. Hrál se fyzický zápas se spoustou osobních kontaktů,“ hodnotil Mueller.
Ačkoliv se na ledě potkal on jako bývalý kanonýr Brna se současným nejlepším brněnským střelcem Lubošem Horkým, který je jeho nástupcem i v přesilovce, gólovou show oběma „ukradl“ Radek Koblížek z Komety. Dvěma góly rozhodl o tom, že tři body zůstaly pod Špilberkem.
Ještě půl minuty před koncem měli hosté šanci vyrovnat, znovu byl u jejich náporu Mueller, skóre už však nezměnili ani ve více než dvě a půl minuty dlouhé power play.
„Byli jsme blízko bodu. Myslím, že jsme měli dobré šance a bojovalo se až do konce,“ povzdechl si kapitán Vítkovic. „Kometa má ve své hře podobné prvky, které si pamatuji, funguje jim přesilovka, to se ví. Myslím, že to byl dobrý večer z obou stran,“ uvedl.
Po utkání ho brněnští fanoušci vyprovodili velkým aplausem, což Mueller stěží komentoval. „To bylo něco! Těžko to vyjádřit slovy. Vážím si toho,“ vysoukal ze sebe dojatý snajpr.
„Před cestou do Brna jsem si nebyl jistý, co očekávat. Nikdy dopředu nevíte. Čtyři roky to zde byl můj domov, pak se v létě něco stalo (Mueller přestoupil nečekaně do Vítkovic) a tak bylo těžké odhadovat, jestli uslyším potlesk nebo co. Fanoušci Brna nezklamali, řekněme to tak. Udělali skvělou atmosféru. Jejich ovace na konci si budu pamatovat do konce života,“ poděkoval na dálku tribunám.
