Máme tu tři porovnatelné situace.
Liberecký Jaromír Pérez proti Karlovým Varům
Nejnovější se stala v pátek v Liberci ve čtvrtfinálovém utkání s Karlovými Vary. 20letý útočník Jaromír Pérez našel nahozený kotouč a nohou mu pomohl přejít za brankovou čáru.
Jenže místo toho, aby svůj tým poslal do vedení 3:2, sudí u videa gól neuznali. A Liberec nakonec prohrál.
„Jsem zvědavý na dodatečné vysvětlení. Přišlo mi to podobné situaci, z níž Jakub Flek vstřelil postupový gól v loňském semifinále proti Spartě. Pérez při pohybu vpřed nejspíš lehce nadzvedl brusli, možná proto...?“ nadhodil analytik Oneplay Sport Jiří Vítek.
Jsem zvědavý na dodatečné vysvětlení, proč nebyl uznán Pérezův gól bruslí.
Přišlo mi to podobné situaci, z níž Jakub Flek vstřelil postupový gól v loňském semifinále proti Spartě.
Pérez při pohybu vpřed nejspíš lehce nadzvedl brusli, možná proto..? https://t.co/LkMfyIlBbF
Proč teda rozhodčí gól odvolali?
„Klíčová je zde energie kotouče. Pérez ji výrazným způsobem zvýší. Druhým bodem je nápřah nohou dozadu a zcela vědomý zásah,“ popisuje šéf rozhodčích Vladimír Pešina.
Jinými slovy Pérez nesměl lehce nadzvednout nohu a učinit s ní pohyb vpřed.
Televizní expert Nedorost k tomu dodává: „Těžká varianta na posouzení. Když si rozfázujete záznam, vidíte, že Pérez nohu zvednul výš a šel shora dolu na usměrnění puku. Vyloženě nekopl jako do fotbalového míče, to v žádném případě. Nastavil brusli. Ale šel nohou shora dolu a vypadá to, že bude kopat, i když to pak zastavil. Obecně bych si přál, aby se góly uznávaly, ale tohle je na hraně.“
Kladenský Martin Procházka proti Spartě
Další příklad najdete v rozhodujícím pátém utkání letošní série z předkola mezi Kladnem a Spartou. Puk letí od modré a příhodně se odrazí od brusle Martina Procházky, jenž je zrovna v těsném souboji se sparťanským obráncem Aaronem Irvingem (Kladno tím šlo do vedení 2:1, nakonec ale padlo).
Tady rozhodčí gól uznali. Proč?
Kladenský útočník Martin Procházka nastavenou bruslí překonává Josefa Kořenáře v brance Sparty.
„Pérezova situace není s Procházkou srovnatelná. U Procházky je klíčové, že je v souboji, nemá kontrolu nad kotoučem. Rozhodčí gól hned na ledě uznali a pro to, aby své rozhodnutí otočili, by museli prokázat, že Procházka do puku úmyslně kopnul,“ tvrdí šéf rozhodčích Pešina.
Jinými slovy prý nešlo prokázat, že Procházka učinil vědomý pohyb nohou s cílem kopnout do puku a dostat ho za brankovou čáru.
Brněnský Jakub Flek proti Spartě
K pochopení rozdílů v pravidle o dosažení gólu nohou a k vysvětlení liberecké situace si lze podle Pešiny nejlépe pomoct loňským gólem brněnského Jakuba Fleka.
Tehdy rozhodčí gól proti Spartě uznali.
Pravidla totiž rozlišují „zjevné kopnutí“ a „nasměrování“. To první je proti pravidlům, to druhé se uznává.
Konkrétně v regulích stojí: „Pokud je puk nasměrován do branky bruslí, gól bude uznán, pokud prokazatelně nedošlo ke zjevnému kopnutí.“
Nesporný gól nohou. Ze Sparty šla hrůza, ale prokletí kolosu trvá |
A Pešina k Flekově gólu nyní dodává: „Šlo o to, že puk měl sám o sobě značnou energii. Flek mu ji svým zásahem nepřidal. Pouze ho nasměroval. Nedošlo tedy ke zjevnému kopnutí.“
„Rozhodčí si to vždycky odůvodní,“ myslí si Nedorost. „Děje se to i v NHL. Máte dvě podobné situace, kde rozhodnou jinak a pak se v tom drbou. Pérezova situace byla těžká, ale odůvodní si ji.“
Pešina zároveň uznává, že pravidla o gólech dosažených nohou jsou ošemetnou záležitostí. Podle zdrojů iDNES.cz na ujasnění pravidel apelují hokejové kluby na Pešinu už víc než rok, ten po sezoně plánuje debatu o projasnění pravidel.
