S Jiřím Ondráčkem, který prodloužil kontrakt ve stejný den jako vy, jste pomalu klubovým inventářem, že?
Docela ano. Nevím, kolikátou sezonu bude končit ve Zlíně (14. v extralize – pozn. red.). Ale mně se tady líbí a zatím nebyl důvod ani náznak, že bych šel jinam. Vždycky jsem vydržel. Jsem tady spokojený. Doufám, že ještě nějaké další zápasy přidám, a ideálně také nějaký úspěch.
Láká vás tisícovka startů v extralize?
Těžko to dotáhnu na tisíc. Je to strašná porce zápasů. Už mě potkala nějaká zranění. Budu rád, když odehraju v extralize co nejvíce utkání. A nejraději budu, když to bude ve Zlíně s nějakým úspěchem.
Takový kapitán Žižka bude pokračovat i ve čtyřiceti.
Je jiné, když hrajete v útoku, nebo v obraně a hru máte založenou na čtení hry a rozdávání puků. On je navíc hodně zkušený.
Jak moc je důležité, že smlouvu prodloužili i vaši spoluhráči z útoku Ondráček s Fořtem?
Jsem rád, že jsme zůstali pohromadě. Letos jsme hráli celou sezonu spolu. Doufám, že to tak vydrží dál a že nám to hlavně půjde.
Jde vám to nad očekávání. Jste jasně nejproduktivnější formací Zlína. V čem jste si tak sedli?
Už když trenér přišel v přípravě s tímhle návrhem, tak jsem si říkal, že by nám to mohlo klapat. Na začátku sezony se zranilo pár kluků, takže nás rozdělili a Onder šel jinam. Ale věděl jsem, že když nás nechají dohromady, tak se spolu na ledě domluvíme. Všichni tři víme, co máme dělat. A všichni se snažíme hlavně neinkasovat, abychom se od dobré obrany odrazili a nebyli pro tým minusoví. Fořťák je na ledě pes. Je nepříjemný. I když proti němu hraju na tréninku, tak nedá puk zadarmo. Takoví hráči jsou platní.
Vy útočíte na svůj gólový rekord v základní části. Od třinácti branek vás dělí jediná trefa. To byste mohl zvládnout, ne?
Jestli to bude úspěšná, nebo neúspěšná sezona, ukáže následujících deset zápasů. Pak budu sezonu hodnotit.
Deset kol do konce základní části ztrácíte na předkolo pět bodů. Jak vidíte šance, že manko ještě smažete?
Pět bodů je hodně. Ale je to pořád hratelné. Musíme jít zápas od zápasu. Nejdůležitější jsou teď ve středu Karlovy Vary. Když je porazíme, musíme zkusit z každého dalšího zápasu urvat nějaký bod a věřit tomu, že se dotáhneme.
Litvínov má 61 bodů. Letos tak bude potřeba na předkolo o hodně více než obvyklých 70 bodů. Souhlasíte?
Dole jsou Pardubice a Chomutov, kterým každý bral, takže je to asi pravda. Ale jsem přesvědčený, že se dá dotáhnout. Po středě se můžeme přitáhnout k Litvínovu na dva body a dostat ho tak pod tlak. Bude to zajímavé až do konce.
Před pauzou se vám povedl velký obrat v Hradci Králové, přesto vám Litvínov zase odskočil o bod. Není to frustrující?
V tomhle případě ne. Musím říct, že náš výkon v Hradci nebyl na dva body, hráli jsme špatně. Ale urvali jsme dva body, za což jsme strašně šťastní, protože jsme doma odehráli dobré zápasy a neměli jsme ani bod. Teď jsme bodovali, i když nám to nešlo. Prohrávali jsme 0:3 a přesvědčili se, že nemá cenu se vzdávat, ani když ztrácíte tři góly. Každý čekal, že dostaneme pětku, a my jsme to v nájezdech otočili. Od toho se můžeme odrazit.
O to lépe se pak v reprezentační přestávce trénovalo, že?
Je to tak. Mělo to tempo. Přestávku jsem přivítal. Poslední zápasy před ní jsem už mlel z posledního. Hlavně psychicky. Teď jsme si odpočinuli, nabrali jsme sílu. Něco jsme nabruslili, byli jsme párkrát v posilovně. Doufám, že to proměníme v úspěch a hned porazíme Vary.
V sobotu jste se byli odreagovat na premiérovém ševcovském plese. Jaký byl?
Potkali jsme se tam všichni kluci. Bylo to i s přítelkyněmi, takže jsme si sedli a pokecali. Přišli i fanoušci, kteří se nás mohli ptát. Bylo to příjemné, splnilo to svůj účel. Dobrá akce.
Zatančil jste si?
Nejlépe to šlo Kubovi Ferencovi a Tomáši Fořtovi. Počítám, že si platili nějaké lekce. Protancovali celý večer. Tím nám všem ostatním doma pěkně zavařili. (usmívá se) Čekalo se, že budeme tancovat všichni, ale tancovali jen oni dva. Získali obdiv každé holky na plese.
A jak se vám líbil kapelník Herman?
Výborný. Chválil jsem ho hned po plese. Je šikovný, jak zvládá hokej a ještě ty bubny.
