„Takže jsem hattrick slavil na svatební cestě někde v nevadské poušti,“ pousměje se.
Spojení Augusty s národním týmem se znovu stává víc než aktuální. Po Josefovi, který na přelomu tisíciletí završil nejbáječnější éru českého hokeje a který před šesti lety podlehl rakovině slinivky, se pokusí blýsknout jeho syn Patrik. Na mistrovství světa do 20 let povede české jinochy, kteří ve Švédsku obhajují senzační stříbro.
Co to s vámi dělá, když slyšíte příjmení Augusta v souvislosti s reprezentací?
Nemyslím na sebe ani na své starty za nároďák, ale vybaví se mi táta. Snažím se pracovat a žít tak, aby na mě byl hrdej. Je škoda, že odešel tak brzo, ale takový je život. Denně na něj vzpomínám. Každou chvíli mi ho něco připomene.
Kdy třeba?
Třeba když kluci přiletěli ze zámoří před mistrovstvím světa do Česka. Měli jet lag, první trénink v Příbrami nevypadal kdovíjak, ale táta by řekl: Hledej ty pozitivní věci.
Vlastně nejsilnější vzpomínku z jeho trénování mám, když končil. Předal mi svoje stopky s píšťalkou a řekl: Neposer to! Stopky používám stále.
