Vítkovický veterán Vitkor Ujčík prohlásil, že se mu při pohledu na Rákose otevírá kudla v kapse. "Suverénně nejsprostší a nejhloupější," charakterizoval mladého útočníka s přimhouřenýma očima.
A ostatní hokejisté, kteří na Východočechy v letošním play-off narazili, by lejstro s takovým prohlášením s chutí podepsali. Nebylo zápasu, aby se někdo po pardubické "jedenašedesátce" nesápal.
Ač tedy Rákos nepatřil mezi nejdůležitější články mistrovského kádru, stal se jednou z jeho nejviditelnějších postav.
"Stálo mě to dost peněz. Máme oceněnou každou fotku v novinách, takže to vyšlo draho," vyprávěl čtyřiadvacetiletý forvard, jak prožíval roli hokejové celebrity.
Co také hokejisté řekli o RákosoviJan Platil (Třinec, play-off 2010): Zasloužil by si seřezat, celý zápas jenom provokoval. Viktor Ujčík (Vítkovice, 2012): Byl suverénně nejsprostší a nejhloupější. Nadával, sekal během přerušení. Jaroslav Kudrna (Liberec, 2012): Někteří hráči jsou charakterem jinde. Hynek Zohorna (Brno, 2012): Je to takový provokatér. Když ale něco vyvolá, tak rychle utíká na střídačku. To se nám zas nelíbí a budeme ho za to trestat. |
Zatímco však v tisku sbíral slávu, na ledě se však většinou cítil jako liška při loveckém honu. A závěrečný duel sezony v Brně nebyl výjimkou, do pasti se ho snažil vlákat veliký obránce Jiří Vašíček. Rákos ovšem z bitky vyklouzl.
"Vždyť já nejsem žádný rváč a boxer," bránil se otevřenému střetu. "Trenéři mi říkali, abych se nenechal vyprovokovat. Věděl jsem, že se prát nebudu."
Tak většinou skončily všechny Rákosovy potyčky. Ať už dráždil vítkovické opory Burgera s Ujčíkem nebo libereckého Nedvěda s Kudrnou.
Kometu taky během série nenechal v klidu. Rozdivočelý Vašíček ho za nepříznivého stavu toužil zatlouct do ledu.
"Vůbec nic jsem mu neudělal. Je to kluk, který se snaží takovým způsobem vyburcovat tým. Bohužel si vybral špatnýho a nerovnýho soupeře," popisoval Rákos vypjaté chvíle na hřišti.
Domácí obránce nakonec skloněného a neaktivního soupeře nechal být, sebral shozené rukavice a znechuceně odjel na trestnou lavici.
"Věděl jsem, že do boxerského souboje s ním jít nemůžu. To by mi asi v hlavě muselo přeskočit. Uvědomuju si, jak jsem na tom fyzicky," vykládal Rákos po vítězném zápase; během rušných oslav v pardubické kabině.
Seděl přitom jen pár kroků od zlatého poháru, k němuž dopomohl několika důležitými brankami i hokejem na hraně pravidel a férové hry.
Do příštího ročníku si proto pardubický "otrava" přinese kromě zlaté medaile také několik účtů čekajících na vyřízení. Třeba ten se jménem nového spoluhráče Vašíčka...
