„To jsme se tak srazili. Nic proti rozhodčímu, ale objímat se asi nepotřebujeme. Nebylo to schválně, v té euforii jsem byl rozjetý a nevšiml jsem si ho. Ale vypadalo to, že jsem mu nijak neublížil,“ líčil 25letý hokejista.
Jeho branka padla ve 33. minutě, jen 42 sekund poté, co nepříznivý stav srovnal kapitán Dynama Lukáš Sedlák. A nakonec se v zápase ukázala být poslední, a tudíž vítěznou. Korunovala excelentní pasáž domácích, kteří v tom období měli ještě minimálně tři další tutové šance.
Pardubice - Kometa 2:1. Domácí srovnali finále, rozhodli obratem ve druhé třetině |
„My jako lajna jsme měli hromadu příležitostí už předtím, a ne a ne nám to tam padnout. Na střídačce jsme se uklidňovali, že to dřív nebo později vyjde. A v dalším střídání se tak skutečně i stalo, zaplaťpánbůh,“ oddechl si Kondelík.
Stejně jako v Sedlákově gólu, kdy touš skončil v síti po teči bruslí, měl i v tom Kondelíkově prsty Kanaďan Nicholas Jones. Tentokrát střelci luxusně přihrál v brejku dvou na jednoho – a pro Kondelíka už nebylo složité trefit poloprázdnou bránu.
„Nick mě krásně našel bekhendem, Posty (brankář Komety Michal Postava) to nemohl číst. Neotevřel se do forhendu a díky tomu jsem měl vteřinku na to, abych skóroval,“ popisoval Kondelík.
Situace tohoto typu přitom byla poměrně výjimečná – půl zápasu žádné větší možnosti vlastně k vidění ani nebyly a důslední hráči Komety jich obecně svým sokům nabízejí úplné minimum.
„Byl jsem tím sám překvapený, protože Kometa má výborně pokryté střední pásmo. Zbořa (obránce Jakub Zbořil) to perfektně přečetl, otočil hru a našel Jonesyho, který to ideálně vyřešil,“ zopakoval Kondelík. „Tohle nejsou úplně naše góly, takový jsem vstřelil snad po šesti letech,“ konstatoval.
Ve třetí třetině si Pardubičtí zkušeně pohlídali hubené vedení, další branky už tribuny neviděly. Dynamo odolalo i během závěrečné brněnské power play.
Kondelík se před duelem nijak zvlášť nestresoval nutností druhý domácí mač vyhrát, aby Východočeši před kláními v Brně nezahučeli do nepříjemně hluboké díry.
Jan Mandát přijíždí k Lukáši Sedlákovi oslavit s ním srovnávací branku Pardubic.
Hynek Zohorna objíždí pardubického brankáře Romana Willa a zařizuje gól Komety.
„Ani jsem to nebral tak, že bychom teď museli zvítězit,“ prohlásil. „Brno je dobrý soupeř a tím, že vyřadilo Spartu, ukázalo svoji sílu. V prvním finále zcela zaslouženě porazilo i nás (2:1 po prodloužení). Kometa má velkou kvalitu. Počítáme s tím, že to bude dlouhá série,“ doplnil Kondelík.
Finále, jehož stav je nyní vyrovnaný 1:1, má podle něj zatím velice slušnou úroveň, přestože výsledky jsou spíše dietní.
„Pro diváky to možná není až tak atraktivní, ale na ledě to je parádní přetahovaná, Moravané hrají dobře, tvrdě. Zároveň se to zatím obešlo bez nějakých šťouchanic, kterými by se zdržovalo. Hraje se čistě, byla jen dvě vyloučení,“ připomněl Kondelík.
Marek Ďaloga posílá k zemi Tomáše Vondráčka.
Ukázněnost svých svěřenců určitě ocenil kouč Miloslav Hořava, jehož přínos ke zlepšené hře Dynama v posledních týdnech Kondelík neváhal vyzvednout.
„Mě to i občas štve, že si nechce přiznat žádné zásluhy. Ale všichni, my hráči i vy novináři, víme, co s týmem dokázal udělat. Bez něj bychom nebyli tam, kde jsme, to je jednoznačné. Naučil nás zavírat zápasy. V prvním utkání nám to uteklo, ale stane se. O to cennější je, že jsme to nyní zvládli,“ vykládal na tiskovce.
Teď vyhlíží odvety v hale Komety, které jsou na programu zkraje příštího týdne.
„Finále vás strhne, ráno se vzbudíte a už se těšíte na zápas. Nervy tam jsou, ale dobří hráči hrají pod tlakem lépe. Mám ho rád, patří to k tomu. Letos jsem se s ním naučil víc pracovat, je to pro mě skvělá zkouška,“ vyznal se Kondelík.
