Beranovi náramně svědčí spolupráce v lajně s Patrikem Poulíčkem a s Janem Starým.
„Jo, teď je to super,“ přitaká vlasatý 23letý křídelník. „Hráli jsme spolu nějakých šest zápasů a dali pět gólů, což je myslím dobré. Dostali jsme větší důvěru. Rozumíme si, víme, co čekat od jeden od druhého. Všichni tvrdě pracujeme a chodíme do branky, kde padají góly. Pak se nám to tam odráží. Snad to vydrží co nejdéle,“ věří.
Sám těží z dřiny, kterou Poulíček se Starým odvedou u hrazení.
„Kluci to ubojují, já jdu do ‚kasy‘, a pak se tam puk odrazí, nebo ne. Udělají pro mě spoustu práce v rozích,“ líčí. „Třeba s Boleslaví mi to Starda krásně hodil zadovkou před poloprázdnou branku. Teď jsem to byl já, kdo dal góly, a příště to mohou být oni dva. To je úplně jedno,“ říká.
Skrumáže a menší šarvátky jsou pro něj asi jako voda pro labradora, užívá si je. Nijak mu nevadí, že v předbrankovém prostoru od zadáků soupeře či brankáře, který chce mít výhled, schytá hromadu ran.
„Bolí to tam hodně, ale stojí to za to. Když budeme hrát jenom v rohu, tak góly nedáme. Dá se to vydržet,“ konstatuje.
Na Vysočině je čeká „peklo“
Minule proti Vítkovicím nicméně ani jeho zásah aspoň na remízu nestačil, nyní třinácté Pardubice s nimi prohrály těsně 3:4.
„Dali jsme sice rychlý gól na 1:0, ale brzy jsme dvakrát inkasovali. Dva góly Vítkovic padly po zbytečných faulech - měly dobré přesilovky a uměly je proměnit. I my jsme měli ve třetí třetině plno početních výhod, ale nevyužili je. Podržel je gólman (Patrik Bartošák), to bylo klíčové. Jinak to byl vyrovnaný zápas,“ soudí Beran.
K dalšímu klání s týmem vyrazí, podle vlastních slov, do divácky velmi nepřátelského prostředí. Na Horácký zimní stadion v Jihlavě.
„Čeká nás tam peklo. Je to přece jen Vysočina, lidi tam mají trochu jinou mentalitu než tady. Připravujeme se jenom na to nejhorší, a asi oprávněně - zažili jsme to loni v baráži. Tam je možné úplně všechno. Není moc horších míst, kam se dá přijet,“ povídá.
Přesto si je vědom, jak důležité bude uspět v tradiční hokejové baště, která se pyšní dvanácti ještě československými tituly.
„Jedeme tam pro tři body - je to zápas o šest,“ podotýká Beran. „Víme, jak vypadá tabulka, a nám nezbývá než v Jihlavě vyhrát,“ dodává. Případným vítězstvím by Pardubice umazaly plus, které proti nim v extralize jedenáctá Jihlava v tuhle chvíli má - zápas k dobru. Navíc by se teoreticky mohly bodově dotáhnout i na desátou pražskou Spartu, jež nastoupí od 18 hodin na ledě mistra - brněnské Komety.
Dynamo v Jihlavě nasadí uzdraveného SýkoruNa tréninku v tomto týdnu bruslil ve světle modrém dresu, jeho bolavé koleno už si dalo říct. Znamená to jediné: pardubický hokejový kanonýr Petr Sýkora, jenž letos odehrál pouze 11 zápasů z dosavadních 18, se s týmem Dynama představí v dnešním duelu na Horáckém zimním stadionu v Jihlavě (od 17.30). „Vrátil se nám z marodky, což je velmi dobrá zpráva,“ těší trenéra HC Dynamo Pardubice Miloše Holaně. Oba nejbližší soupeři dosud nasbírali 20 bodů, stejně jako Litvínov a Liberec. Všechna čtyři mužstva jsou tak seřazena těsně za sebou v suterénu extraligy - od 11. do 14. pozice. Není tedy divu, že kouč Východočechů střetnutí v Jihlavě označil za „zápas pravdy“. Nač si Pardubice podle něho musejí dát především pozor? „Jihlava je houževnaté mužstvo, které doma dokázalo otočit nepříznivě se vyvíjející zápasy. Viz nedávné utkání s Chomutovem, kdy vyrovnala z 0:3 na 3:3 a pak zvítězila na nájezdy,“ připomíná Holaň. „Musíme se připravovat ne na jednotlivce, ale na její soudržný týmový výkon.“ Celek z Vrchoviny má poměrně slušnou formu, zvítězil ve třech kolech z posledních čtyř. Naposledy v úterý zdolal venku 2:1 na nájezdy Zlín. Dynamo nehrálo od neděle, kdy v Tipsport areně podlehlo 3:4 Vítkovicím. |
