Něco podobného se jim na svém ledě „podařilo“ už potřetí. A nakonec padli v prodloužení 2:3. Jediný bod byl pro bojovné kohouty...
„...velkým zklamáním, tohle jsme už měli udržet,“ procedil mezi zuby elitní centr Knotek, jenž pohotovou tečí Lašovy střely poslal Olomouc do vedení.
Mora více než polovinu zápasu navázala na povedené minulé utkání z Třince, kde obrala favorita po nájezdech. Zatímco sparťané marně vzpomínali, jakými zbraněmi naposledy zničili libereckého vicemistra 7:1.
„První dvě třetiny jsme byli hokejovější, lépe jsme bruslili, ale bohužel se nám nepodařilo vstřelit víc branek a to nás stálo zápas,“ povzdechl si olomoucký asistent trenéra Zdeněk Moták.
Jeho sparťanský kolega Jaroslav Nedvěd podotkl: „Začátek se nám nepovedl, přitom po výhře nad Libercem jsme byli v dobrém rozpoložení. Ale prvních 35 minut se nám nedařilo rozhýbat nohy, nebyli jsme v zápase. Olomouc dobře bránila, my měli za dvě třetiny jen osm střel na branku, na to nejsme zvyklí.“
Co tedy zápas otočilo? Paradoxně gól, který Pražené (ne)dali.
Před koncem druhé třetiny jim rozhodčí neuznal branku, neboť puk ztratil z dohledu dřív, než přešel čáru a hru chybně přerušil.
Stav 2:0 pro domácí tak vydržel do třetí třetiny. „Ale my jsme si ten gól počítali,“ prozradil Nedvěd. „Neuznaný gól nás nakopl. Zjednodušili jsme hru a podařilo se nám vyrovnat,“ cenil si. Najednou byli hosté na ledě všude. Kohouti nestíhali. A dvakrát slepeně inkasovali.
„Ve třetí třetině jsme se dostali pod obrovský tlak, nevěděli jsme, kde nám hlava stojí. Pak jsme se lehce zvedli, ale na víc než bod to bohužel nestačilo,“ uznal Moták.
V prodloužení lehce Černoch obelstil v rohu olomouckého beka Škůrka a předložil puk do vyložené šance Uherovi. Bylo hotovo. „Prodloužení je o individuální akci, to už je vabank,“ radoval se Nedvěd.
„Udělali jsme chyby. Je to škoda, ale jsme pozitivně naladění, bodujeme a jsme za to vděční, i když gólů a bodů mohlo být víc,“ věděl Moták. Po devíti kolech jich dvanáctá Olomouc nasbírala deset. „Určitě jich mělo být víc,“ přikývl Laš.
