V Plzni se nesouhlasně usmívají. „Když jsem to zaslechl, přišlo mi to hodně vtipné,“ povídá bek Škody Roman Vráblík. „To, co vypustili, je nesmysl. Když se kouknete na oba týmy, mají tam typy s podobnou muskulaturou. Nevšiml jsem si, že by u nás byl někdo, kdo se bojí soubojů. Já bych vůbec neřekl, že by na tom měli být fyzicky lépe, nebo snad dokonce měli lepší fyzičku. Jestli tohle tvrdí, tak nevím, zda jsou na stejném hokeji jako my.“
Od Švrčka to mohlo být zčásti v play off obvyklé popíchnutí soupeře, avšak o tom, že Olomouc disponuje fyzicky silnými hokejisty, není pochyb. Plzeň je hokejovější, Kohouti ovšem zvládají důležité souboje a také proto je po čtyřech zápasech stav série 2:2.
Ostatně už před jejím startem plzeňský trenér Ladislav Čihák varoval. „Mají silné a vysoké hráče, s tím se musíme popasovat. U mantinelu možná mají trošku výhodu.“
A po čtyřech bitvách se útočník Václav Nedorost ujistil: „Jsou to chasníci. Velcí, tvrdí. Dobře bruslí a nedají zadarmo ani metr ledu. Není snadné se prosadit. Ale oba týmy jsou dobře trénované.“
„Olomouc je neskutečně dobře připravená fyzicky“
Vzadu Škůrek, Švrček, Vyrůbalík, Ondrušek, vpředu Knotek, Burian či Laš, všechno důrazní velcí chlapi, kteří se v soubojích vyžívají. A navíc jsou Kohouti přímočaří.
„Hrají jednoduše. Nejsou to kombinace, že by každý gól mohl jít do Zlaté helmy. Hrnou to do brankoviště, kam se sjíždějí tři hráči. Pro obránce je to o to složitější. Bruslí, bojují, nejsou tam složité myšlenky. Je to náročné,“ přiznává Vráblík. „Jsou zalezlí okolo brány, blokují střely, jsou obětaví. Když do toho kluci dají maximum, i v soubojích jsme lepší,“ míní Čihák.
Olomoučtí drží na uzdě hvězdné duo Gulaš – Kovář. Plzeň zase ještě nedovolila skórovat střelci Irglovi. „Je to těsné. Kromě prvního zápasu, kdy nám to tam napadalo, je to obrovský boj. A to jsme věděli. Olomouc je neskutečně dobře připravená fyzicky, my na tom také nejsme špatně,“ pokračuje Nedorost, jehož trenéři vytáhli do elitního útoku, aby pomohl Gulašovi s Kovářem. „Srdce, bojovnost, vůle, přesilovky a oslabení, to jsou věci, které rozhodnou. A také domácí prostředí. Já věřím, že před našimi skvělými fanoušky to zlomíme.“
Vráblík přikývne. „Je to výhoda. Za každou cenu to musíme urvat. Nic jiného si nepřipouštíme.“
Večerní zápas bude velmi důležitý, avšak ne rozhodující. Ve čtvrtek se série přesune na Hanou, kde diváci vytvořili ještě o něco bouřlivější kulisu než v Plzni.
Olomoučtí kotelníci roztáhli na tribuně na stání za brankou transparent: Vítejte v pekle. „Rachot tam byl velký. Ale je to i tím, že je to starší hala. Já mám pocit, že tam bude rachot, i když tam hraje třetí třída,“ směje se Vráblík.
Mora za poslední tři roky s Plzní dvakrát vypadla ve čtvrtfinále, letos kouše nejvíc. Rozdíl oproti loňsku je i v tom, že Plzeň opustil silový forvard Ryan Hollweg, který rozdával tvrdé hity a udržoval soupeře v pozornosti.
„Je to velký rozdíl,“ souhlasí Škůrek, se 196 centimetry a 111 kily největší z chasníků. „Bylo vidět, že jsme si dávali pozor, když byl na ledě. Rychleji jsme si posílali puky, protože se vždy odněkud vynořil a mohla přijít tvrdá rána i zranění. Teď takového hráče nemají.“
