Třiatřicetiletý gólman se potřetí za poslední dva roky upsal extraligové Olomouci. Ačkoliv v prvních dvou případech vždy zaskakoval za dlouhodobě zraněného Branislava Konráda, loni na podzim připustil: „Byl bych rád, kdybych se mohl usadit natrvalo. Přece jen už mám nějaký věk a nechci pořád pendlovat.“ Jenže nestalo se.
Sedláček, který dříve chytal i ve Spartě či KHL, se dočkal až o deset měsíců později. Na Hané totiž po pěti letech končí odchovanec Jan Lukáš, který se stěhuje do Finska. Třetí příchod Sedláčka, kterému vypršela smlouva v Banské Bystrici, se tak jevil jako logický krok.
Olomouc má velké srdce. Chmielewski o konci v Třinci a polském postupu na MS |
„Během léta jsem řešil co dál, ale už jsem nechtěl zahraničí. Nikomu jsem se tu nemusel představovat, takže jsem zvolil známé prostředí,“ líčil. „Je tady sice potřetí, ale teď poprvé naplno od začátku sezony. Vypadá dobře, natrénovaně, má chuť. Doufám, že to bude obrovská posila a že naváže na výkony, které tu předváděl,“ pověděl trenér kohoutů Jan Tomajko.
Sedláček má smlouvu na rok, i tak je to ale dvakrát víc než jeho dva předchozí olomoucké kontrakty dohromady. „Ve hře byla i smlouva na dva roky, ale nakonec obě strany zvolily kratší variantu,“ přiblížil. Za Olomouc odchytal dohromady jen dvanáct zápasů. Průměrně měl procentuální úspěšnost zákroků lehce nad devadesát procent, k čemuž mu dopomohla i dvě čistá konta. A taky trenér gólmanů Martin Prusek, který v kariéře zažil NHL i zlato národního týmu na mistrovství světa. „Je to velká výhoda, když má trenér za sebou takovou kariéru. Věci dokáže vnímat jinak, reálněji, zná přesně daný moment, do kterého se my brankáři dostaneme,“ pochvaloval si Sedláček obnovení spolupráce.
Při tréninkových drilech, které jsou v těchto dnech kvůli teplu v plechárně zahaleny do mlhy sálající z čerstvě udělaného ledu, se teprve teď potkává s Konrádem, dlouholetou oporou kohoutů. Dříve zaujímal jeho místo jako záskok; nejprve při Konrádově poranění krční tepny, poté při zranění stehna. „Vím, že Braňo tady chytá plno let výborně. Teď se ale moc nehraje na jedničky a dvojky. Jdu do toho s tím, že budeme chytat oba, a kdo na tom bude lépe, stráví v brance více času. Když to nebudu já, budu Braňovi fandit, důležitý bude týmový úspěch,“ uvažoval Sedláček.
Vím, jak to chodí, není mi dvacet
Olomouckou kabinu opustilo několik zkušených borců. Mimo Rostislava Olesze odešel i nejlepší střelec Mory v uplynulé sezoně Jan Káňa, křídelník Lukáš Kucsera či hbitý útočník Karel Plášek, byť u něj je šance, že se po zkoušce za oceánem vrátí. „Olomouc hraje už nějaký rok podobný hokej. Každou sezonu byly opory, které odešly, a vždy se to nahradilo. Je to tu jiné než v ostatních týmech. Zejména soudržnost a kamarádství v kabině, to opravdu v jiných týmech není obvyklé, a už jsem v pár týmech byl,“ usmál se Sedláček, jenž působil hned v jedenácti klubech. „Hodně se to na ledě projevuje.“
Kamarádská pouta si na Hané tvořil už loni a předloni. A byť nakonec musel odejít, protože nedostal nabídku další spolupráce, zapšklý nebyl. „Věděl jsem po dvou třech týdnech, že to nepůjde. Není mi dvacet, vím, jak to v hokeji funguje. Honza Lukáš chytal výborně. Když jsem tu byl, měl nejlepší statistiky z celé extraligy. Zášť jsem vůbec necítil,“ vzpomínal.
A zášť necítil, ani když čeští hokejisté podlehli na letošním mistrovství světa Lotyšsku – zemi jeho manželky. „Na hokej se po sezoně moc nedívám, snažím se vypnout, ale tady jsem neměl moc na výběr,“ usmíval se. „Takové emoce jsem u hokeje dlouho neměl. Lotyšsko není moc hokejová země, ale tím, že se tam mistrovství pořádalo, i tím úspěchem to bylo hodně emoční. Klukům jsem blahopřál, slavili to dost. A dlouho,“ doplnil.
Narážek se však od bývalých spoluhráčů z Rigy nedočkal. „Oni jsou skromní.“
I Sedláček je před svým třetím angažmá v Moře pokorný. Cíle v podobě počtu odchytaných zápasů si nestanovil, věří především v týmový úspěch. Vyjdou mu i budoucí námluvy s Olomoucí? I tentokrát naznačil, že by se dalšímu prodloužení smlouvy nebránil…
