Těžíte hodně nad plán?
Určitě, ale já tam furt mám, co se stane nebo může stát - hráči přestanou být pokorní, začnou si myslet, že už nemusí tak pracovat. Jestli za něco, tak mužstvo musíme pochválit za přístup k tréninkům a zápasům. Opravdu jdou výsledkům naproti. Ověřili jsme si, že můžeme každého porazit, ale můžeme i s každým prohrát. O víkendu nás čeká první Třinec a ani tam není důvod jet s tím, že prohrajeme. Teď naopak hrajeme doma se Slavií, která výsledky neměla takové, ale my můžeme prohrát i se Slavií, když nezahrajeme tak, jak jsme schopni. V první řadě jsme chtěli držet krok s extraligou a máte pravdu, že zatím je to nad plán. I hra je taková, v jaké bychom rádi pokračovali.
Jdete do utkání v pohodě?
Doufám, že jo. Dvakrát jsme vyhráli venku, všichni jsou spokojení. Ale jde o to, abychom nebyli moc spokojení. Slavia je nevyzpytatelný soupeř, který má několik nadprůměrných hráčů - počínaje Valachem a dvojicí Vlasák, Bednář. Naši fanoušci čekají, že určitě vyhrajeme, a to je to vždy těžší. Do vánoční pauzy máme čtyři zápasy, potřebujeme uhrát co nejvíc bodů. A když se podíváme na soupeře, kteří nás čekají, tak je nutnost jít na Slavii s tím, že chceme tři body.
Stejně: nepřijde vám hezké, že fanoušci očekávají, že Slavii porazíte, když jste se ještě loni měřili s Mostem či Kadaní? Tohle myšlení vystihuje krok, který olomoucký hokej udělal.
To jo. Já to říkal spíš v tom duchu, aby diváci neseděli pokojně a mužstvo od začátku povzbudili, aby se nečekalo, až se dá gól, nebo dostane. Zatím na nás nepískají, když se něco nepovede. Snad to vydrží.
Tabulka je nahuštěná. Je záludné, že na spodku jsou ambiciózní týmy, jako Zlín nebo Vítkovice, které se budou drát nahoru?
Sice se bavíme, že je to dobré, ale máme náskok deset bodů na posledního. Třikrát nezabodujeme a posuneme se úplně jinam. Musíme být hladoví. A právě proto, že je to tak vyrovnané, věřím, že sebeuspokojení nemůže nastat. Hráči to vidí. I když Jirka Trvaj říká, že na tabulku nekouká, tak většina se podívá.
I po postupu do extraligy a velké obměně kádru zůstala Olomouci stejná herní tvář - týmovost, obětavost. Navrch ještě větší kvalita. Na Moru se pěkně kouká.
Cítím, že nám hodně lidí vyčítá, že jsme řekli, že všichni hráči dostanou šanci, a mužstvo nezůstalo v sestavě, která hrála baráž. Příprava opravdu ukázala, že hráči budou moct hrát extraligu, ale ne ve stejné sestavě. I ti, kteří hrají teď dobře, si nejdřív museli na soutěž zvyknout vedle zkušených hráčů, které jsme přivedli - hráče typu Cibák, Patera, Skrbek, Majeský jsme v kádru neměli. A oni jsou strašně důležití do kabiny v tom jejich klidu. To diváci nevidí, ale bez nich bychom na sto procent nebyli tam, kde jsme. Jsou i povahově v pohodě. Mužstvo drží pohromadě i proto, že nemáme typy, kteří si myslí, že na nich to stojí a kolem nich se bude vše točit. To je další klad.
Podle charakterových vlastností jste posily vybírali?
Přihlíželi jsme k tomu. Nevzali bychom hráče, o kterém bychom věděli, že sice nám dá třicet gólů, ale vnese do mužstva něco, co tam mít nechceme a ve výsledku to vyjde negativně. Pak je ten hráč třeba minus dvacet, protože nebrání. Tím nechci říct, že někdo dá třicet gólů a je rázem primadona.
Petr FialaNarozen: 7. listopadu 1960 v Praze Hráčská kariéra: Poldi Kladno, Dukla Trenčín, Schalker Haie Gelsenkirchen Extraliga: 465 utkání, 100 branek Reprezentace: juniorská reprezentace Československa, B tým Československa Největší hráčský úspěch: mistr ČR 1980 Trenérská kariéra: Schalker Haie Gelsenkirchen (hrající trenér), asistent v Poldi Kladno, HC Berounští Medvědi, HC Dukla Jihlava, HC Olomouc (doposud) Největší trenérský úspěch: postup do extraligy s Duklou Jihlava v roce 2004, postup do extraligy s HC Olomouc v roce 2014 |
Nejlepší střelec týmu Martin Cibák má smlouvu jen do 15. prosince. Přemlouváte jej průběžně?
Věřím, že zůstane, ale radši chceme být nachystaní. I proto jsme teď přivedli Tomáše Rachůnka. Martin je tady spokojený a my s ním. Je hlavně výborný i v defenzivní práci. To, že má ještě hodně gólů, je parádní, ale on je v lajně ten, který to hodně hasí za dva spoluhráče a usměrňuje to. Sedli si, jsou aktivní. Jsme rádi, že taky máme takovou lajnu. Je vidět, že soupeři jsou na ně už víc nachystaní. Není pro ně tak jednoduché se prosazovat, ale přesto se prosazují, což je dobře.
V přípravě jste řekl, že nedokážete odhadnout, kdo z hráčů bude mít na extraligu. Mají na ni i nováčci jako Rác, Herman, Rašner a další. Překvapují vás?
Říkal jsem, že mám čtyři hráče, kteří se s extraligou srovnají: Ráce, Hermana, Pekra, který šancí zatím nedostal tolik, a Vodného, který se potýká se zdravotními problémy. Ale věřím, že když ne letos, a my zůstaneme v extralize, tak další rok ukáže, že v něm potenciál je. Rác s Hermanem se už s extraligou srovnali a jsou naprosto rovnocenní dobrým extraligovým hráčům. I Pekr ukáže, že má šanci se v hokeji prosadit a hrát extraligu.
Stejně jako mladík Alex Rašner?
Rašner k nim patří taky. Jen mě překvapuje, že na poslední akci dvacítky nedostal až na jednu třetinu šanci. Ani ho nevyzkoušeli. Navíc kluk, který může být i příští rok ve dvacítce, dostal na srazu takovou facku. Nevím, co v tom je. Nemáme signály, že by se choval špatně. Máme mladým dávat prostor, a když se srovná s útočníky v extralize, tak najednou nemá na dvacítku. Ale nechci mluvit trenérům dvacítky do tvoření sestavy, jen mě to překvapuje. V extralize hraje výborně.
Má plus sedm bodů, nejvíce z týmu. Přesto mu to na šampionát dvacítek nestačilo...
Hraje třináct minut a je v plusech. To není náhoda, otázka dvou zápasů, ale dlouhodobé výkonnosti. Ještě i pomáhá juniorům. Ani kondičně tak na tom nemůže být špatně.
Je jedním z mladých hráčů, kterému pravidlo o povinném nasazování pomohlo, nebo by hrál i tak?
No, tomu to pomohlo. Nedostal by tolik prostoru. Byli v týmu starší, o kterých jsme si mysleli, že jsou na tom líp, ale Alex hraje, protože je v ročníku ‚95 a mladší. Druhého mladíka tak konkurenceschopného nemáme. Možná nás ještě někdo přesvědčí. Vydělal na tom, ale to neznamená, že se mi to pravidlo líbí.
Kdo na pravidle nevydělal, je někdejší kapitán Bartoň. Jak moc mu bylo těžké po postupu říct: promiň, ale zůstaneš v první lize?
To bylo na tom to nejhorší. Kuba Bartoň měl na postupu velký podíl, i Diviš, který hrál v extralize zatím deset zápasů, což z 26 kol není to, co by si představoval. Další, kdo to odnesl, byl Jaroměřský. Po pěti kolech dostal červenou kartu. To byli hráči, se kterými jsme byli maximálně spokojení. A nevzpomněl jsem Pavla Selingra, který se urazil, že jsme si dovolili jej dát na rozehrání do Třebíče. To mě jen utvrdilo, že jsme měli pravdu. Pavel musel na operaci po baráži a my chtěli, aby se v Třebíči dostal do pohody na extraligu. On nám do toho hodil vidle. Do dneška mě mrzí, jakým způsobem jsme se zrovna s ním jako oddíl rozešli. Ale nic jiného se dělat nedalo. Bylo to Pavlovo rozhodnutí. Nevím, jestli to potřeboval přednést jinak. Hráč by měl přesto dvakrát vydechnout, než reagovat takhle. Ale to už nevrátím. Hráčů, u kterých nemám radost, že tady nejsou, je víc, ale bohužel.
Spíš bohudík. Široký kádr je vaší výhodou. Když odešel kanonýr Hrňa, vytáhl jste z první ligy Zuzina. A hraje velmi dobře.
Bylo důležité, že Zuzin se neurazil, i když vím, že mu to nebylo po chuti, že přemýšlel, jestli to měl vůbec u nás podepisovat, ale v daný okamžik byli tady lepší. On pracoval dál, v Třebíči na něj byly dobré reference. Vrátil se v herní pohodě a sedl si s Hermanem. Na dobrých výkonech Hrni měl podíl i Herman, který hraje velmi dobře, i když je v extralize prvním rokem. Laš toho taky neměl v extralize moc odehraného a nám hraje dobře. Doufáme, že jim to vydrží, abychom nemuseli nic měnit. Vždy je dobré, když něco funguje, u toho zůstat.
Prostor dáváte všem čtyřem pětkám a vyrovnanost formací se vám vyplácí.
Malinko míň minut mají jen hráči, kteří se nedostanou na led v oslabení a přesilovkách. Ale jinak jsou na tom podobně. Věříme týmovosti.
Hrajete náročný styl plný bruslení, se čtyřmi pětkami se dá vydržet déle. Přesto: nebojíte se, že týmu dojde šťáva?
To bychom neradi. Právě proto zátěž rozkládáme a chceme, aby hráli jen hráči, kteří jsou fit. Hokej je náročný, ale když jsou hráči nachystaní, dá se to zvládnout. Nechci říct, že trénujeme víc než jinde. Ale vidím, jak si hráči přidávají před a po tréninku. Díky tomu, jak hokejem žijí, předcházíme i zraněním. Když se zraní Staněk tak, že dostane pukem, tomu nezabráníte, ale když někdo něco zanedbá, tak mu rupne něco únavou. Tomu se dá předejít.
Mora získala nálepku party bojovníků, která lítá po ledě a zblokuje mnoho střel. Ale ve hře je i technická kvalita. Těší vás, že nejste jen srdnatým nováčkem?
Máme kreativní hráče. Když dají hezký gól, tak je pochválíme za gól, ale nechceme, aby se snažili dát ještě hezčí. Je v pořádku, když to vyplyne ze hry a je to účelné - viz pěkná kombinace teďka ve Varech, kdy Cibák přihrál Maroszovi a ten to dal před odkrytou branku Rácovi. Ale pořád jim zdůrazňujeme, že radši budeme dávat góly z dorážek a tečí, než abychom končili v rohu. Dáte jeden gól a devět zkažených akcí. Ale je pravda, že se těmto hráčům podařilo dát několik výstavních gólů. Všichni tři mají periferní vidění a jsou schopni to vyšperkovat. Já jsem taky rád, že to není jen upachtěný hokej. Snažíme se hrát všude stejně - nezalézt, nebýt pasivní. Někde to vyjde, někde ne. Záleží i na soupeři, ale nechceme se přizpůsobovat. S tímhle jsme šli do extraligy. My bychom neuměli hrát zalezle, dostávali bychom všude.
Experti vás pasovali na outsidera extraligy. Zaskočili jste soupeře aktivní hrou, napadáním?
Asi jsme je překvapili, protože hráče neznají. Hraje se jinak proti mužstvům, když se šest let potkáváte a už víte, co můžete čekat. A my jsme zatím neokoukaní. První lajna absolutně - Cibák hrál všude po světě, tady byl tři měsíce před osmi lety, když byla v NHL výluka. Marosz toho v nejvyšší soutěži moc nenahrál a hrál hlavně na křídlech. Rác vůbec nic. Ani Matai moc v extralize nehrál, stejně jako Buc, Herman, Laš... To jsou hráči, kteří nejsou známí. Možná nás soupeř občas podcení, teď už asi ne, ale může se to stát. Můžeme překvapit. Jak jste říkal: Nehrajeme jen blokování střel a urputnou obranu. Spoléhat pouze na to, že to nějakým způsobem upinkáme, by byla chyba.
Už také neplatí, že jste týmem dvou tváří, který doma válí a venku tápe.
Během zápasu střídáme výbornou část s horší, ale v globálu, že bychom hráli dva zápasy fantasticky a dva úplně špatně, to nemáme. Nestalo se, že bychom nebodovali tři zápasy za sebou. Není to houpačka.
Cítíte se doma před výborným publikem silnější?
Hráči to vnímají. Atmosféra je parádní, kéž by to fanouškům vydrželo celou sezonu. Věřím, že divák skousne i prohru a nebude se dívat jen na vítězství, když na ledě necháme vše. To říkáme i hráčům. Já budu mluvit za trenéry: Vážíme si podpory fanoušků. A vím, že i hráči jsou za atmosféru rádi. Teď ve Varech byla atmosféra komorní. Sice krásný zimák, ale hrajete v kulise přátelského utkání. To mužstvo, které potřebuje doma dělat body, nepovzbudí tak jako u nás.
Připadá mi, že Pavla Pateru olomoučtí diváci svazují. Venku hraje líp. Pomohl by mu gól doma?
Hraje venku líp. Je to jeho povahou. Chce se ukázat a není mu jedno, jestli mu doma něco nevyjde. Ale už jsem říkal na začátku, proč přišel: kromě toho, že má pořád výkonnost, je strašně důležitý i v kabině. Registruji, co jim říká. To není: Pojďte, jdeme! Ale konkrétní věci. Je prodloužená ruka trenéra.
V Olomouci jste osmou sezonu. Užíváte si, že jste opět extraligovým trenérem?
Jsem strašně rád, že tam jsme, ale jako trenér si to moc neužívám. Vím, že nováčci nikdy neměli jednoduché se udržet. Týmy Mladé Boleslavi i Chomutova s tím měly velké problémy. To v hlavě máte. Když se vydaří zápas, tak už mi zase šrotuje, co udělat v přípravě, co nezanedbat, abychom fungovali. Doufám, že si to užijeme po sezoně, když dopadne dobře. Věřím, že jo.
Bojíte se, co by s Olomoucí bylo, kdyby extraligu neudržela?
S extraligou se zvýšil zájem fanoušků, podpora sponzorů, města, kraje. Je potřeba pokrýt vyšší rozpočet. Po sestupu by to byl problém. Další věc je atmosféra. Na dobrého soupeře nám v první lize přišlo patnáct set diváků. Když přijedete do Benátek, kde je sto diváků, v Mostě sto, v Kadani sto padesát, tak to jsou štace, které už si radši nechcete zopakovat. Kdyby to bylo jako v Českých Budějovicích, tak o tom tolik nepřemýšlím.
Říkáte, že si to užijete, až když sezona dopadne dobře. Pořád platí, že tím myslíte záchranu?
Já zatím koukám na tohle. Fanoušci ať spekulují o play-off, to k tomu patří, ale jako trenéři musíme zůstat při zemi, pracovat a být skromní. To je můj názor. I do budoucna. Oddíly, které jsou skromné, nejsou moc velkohubé, fungují.
