Netík odehrál ve Spartě dvacet extraligových zápasů, ale pak strávil dvě sezony v první lize. Ta minulá v Ústí nad Labem se mu vydařila a hráč před sezonou posílil extraligové Karlovy Vary. A klub nákupem talentovaného mladíka neprohloupil.
Návrat do extraligy a hned tři góly ve dvou zápasech. Uplynulý víken asi hodnotíte jako velmi podařený, že?
Nečekal jsem, že se mi to takhle povede. Samozřejmě jsem se chtěl co nejdříve chytit, ale že dám tři góly v prvních dvou kolech? To mě nenapadlo.
Dá se vůbec porovnat vaše působení ve Spartě, kde jste odehrál dvacet zápasů, s tím současným ve Varech?
Když jsem byl ve Spartě, byl jsem o hodně mladší, mužstvo hrálo o titul. Kádr byl našlapaný a bylo těžké se v něm prosadit. Jenomže i to, že jsem seděl s tak kvalitními a zkušenými hráči v kabině, mi dalo hodně. Od osmnácti jsem pravidelně trénoval s prvním mužstvem.
A Spartě, jejímž jste odchovancem, jste dal i první extraligový gól, navíc po krásné individuální akci. Ceníte si branky o to víc, že jste jí dal svému bývalému klubu?
To, že jsem dal první extraligový gól právě Spartě, mi samozřejmě udělalo dvojnásobnou radost. Na druhou stranu ten gól moc neřešil, stejně jsme prohráli. Lepší by bylo, kdyby nám pomohl alespoň k bodu.
Hráči si zpravidla schovávají puky, jimiž dosáhli první branky. Máte ho?
Vím, že to byl můj první gól, ale vůbec mě nenapadlo si puk schovat. To jsem udělal před lety ještě na Spartě, v jenom ze svých prvních extraligových zápasů. Dal jsem gól Pardubicím, ale padnul současně s přerušením hry. Rozhodčí ho nejdřív uznal a nakonec ho po protestech pardubických hokejistů zase odvolal. Tak jsem puk zase vrátil. Ten zápas jsme pak stejně výrazně prohráli. Tuším, že sedm jedna.
Čeká vás nějaké tučné zápisné, nebo vám bude jako mladšímu hráči prominuto?
Určitě tomu neujdu. Kasu drží Petr Franěk. Ten je teď zraněný, ale až se vrátí, určitě mi to spočítá (smích).
Jaký je váš vztah ke Spartě. Nemrzí vás, že nehrajete tam?
Na Spartě jsem vyrostl, táta tam hrál, já tam odehrál první zápasy v extralize, takže k tomu klubu budu mít vždycky vztah. A zápasy proti Spartě pro mě budou vždycky prestižní, se zvláštním nábojem. Nic se nedá plánovat, ale rád bych se někdy do Sparty vrátil.
Po porážce od Sparty jste se chytili v Litvínově, kde jste vyhráli 6:1.
Ta výhra byla hodně důležitá. Porážka od Sparty moc neznamenala. Je to kvalitní mužstvo s nejvyššími ambicemi a prohrát s ním není žádná tragédie. Ale i tak jsme jeli do Litvínova alespoň pro bod a dopadlo to nad očekávání.
A vy jste dal dva góly, zejména ten první byl hodně šťastný.
To jsem nahrával Lipianskému a od brusle protihráče se ke mě puk vrátil. Brankář už se nestačil přemístit, tak jsem to dával do prázdné branky. U druhého mi zase Ján Lipinský perfektně nahrál zpoza branky a mě stačilo tam dát hokejku. Teď mám střelecké štěstí. Uvidíme, jak dlouho mi vydrží.
Hrajete ve třetím útoku se dvěma zkušenými hráči, s Lipianským a s Němčickým. Vyhovujete si na ledě i mimo něj?
Ján Lipianský je zkušený centr, Tomáš Němčický je také kvalitní hráč, já zase na pravém křídle hodně lítám. Začátek sezony nám docela vyšel. Uvidíme, jak to půjde dál. Každopádně si rozumíme, jsou to dobří kluci. Ale to se dá říct o celém mužstvu. Sice je v něm hodně nových hráčů, ale je v něm dobrá parta a klid, který nikdo nenarušuje.
Jaká je podle vás síla karlovarského mužstva?
Mužstvo je dobře poskládané. Navíc můžeme těžit z kvalitní letní přípravy. Ale jsou odehraná jenom dvě kola, takže se dá těžko posoudit, jaká je naše síla. Tu ukážou až těžké momenty v sezoně.
Loni jste válel v prvoligovém Ústí nad Labem. Byl přechod do extraligy hodně znát?
Díky zkušenostem ze Sparty to nebylo tak hrozné. Do Ústí jsem šel proto, abych víc hrál, sezona mi docela vyšla a teď jsem i díky tomu ve Varech, kde bych měl také dostávat víc prostoru. Rozdíl mezi první ligou a extraligou samozřejmě je, hlavně v rychlosti a v myšlení hráčů. Ale jak říkám, od osmnácti jsem byl v tréninku na Spartě a atmosféru extraligy dobře znám, takže s tím nemám problémy.