Pochází z hokejové rodiny. Bratr Jaroslav chytá v Kadani, strýc Jaroslav hrával za Litvínov, otec Vladimír byl trenérem. Viktor Hübl začal s hokejem někdy ve čtyřech letech. O jeho herní vzestup pečoval hlavně otec.
Jako technický hráč dobře snášíte i tvrdost. Bez toho byste se asi neobešel.
Hokej už se bez toho hrát nedá. Tak se dneska hraje. Tvrdost mi určitě nevadí.
Kde jste pobral vlohy pro techniku a tvořivost?
Odmala mě táta vedl i k dalším sportům. Hrával jsem tenis, fotbal. Tam jsem spíš pochytil šikovnost než nějakou velkou tvrdost.
Českobudějovický klub vám nabídl tříletou smlouvu, kterou jste brzy podepsal. Co rozhodlo?
Dlouho jsem opravdu neváhal. Bylo to ze strany klubu rázné a korektní jednání, rychle jsme se na mém příchodu sem domluvili. Vytvořili mi tady dobré podmínky, tak jsem dlouho nepřemýšlel.
Už tu máte byt a jste spokojený?
Určitě. Bydlení jsem sehnal na Hluboké.
To chodíte s fotbalisty, co tam bydlí, třeba do společné hospody?
Ne, to ne. Ale potkáváme se.
Byl jste nedávno dvě sezony ve Slavii. Proč jste odtud odešel?
Když mi skončila smlouva, tvořil se tam nový tým. Nehodil jsem se asi do koncepce, takže jsem se vrátil do Litvínova.
Proč jste se neměl hodit do koncepce? To byl manažer Slavie Vladimír Růžička tak náročný?
Říkal, že nechce, abych hrál ve třetí nebo čtvrté lajně. O prvních dvou měl jinou představu a asi je měl v té době plné.
Tady jste začali sezonu slušně. Byli jsme krátce i na druhém místě v extralize. Teď ale máte obavy o play-off. Čím to je?
Uhráli jsme tehdy i těžké zápasy. Bodovali jsme také venku a doma jsme dlouho neprohráli. Teď na nás trochu padla střelecká krize. Nedáváme góly a na dva za zápas se moc vyhrávat nedá.
Myslíte si, že hrajete pořád stejně jako v době, kdy jste byli nahoře?
Myslím si, že ano. Jen nám chybí klid v koncovce.
Obránce z vašeho mužstva Marek Posmyk třeba řekl, že jako tým chodíte málo před branku.
Asi ano. Když se nedaří, hledá se chyba všude. Určitě jsem třeba svůj styl nezměnil a snažím se hrát pořád stejně svůj hokej. Když se potom nedaří a nedáváme góly, hledá se chyba. Musíme více bojovat a třeba i chodit do branky.
Vy máte také pocit, že se vám teď střelecky nedaří?
Poslední tři čtyři zápasy určitě, nehraje se mi moc dobře.
Nedocházejí mužstvu síly? Neopadlo nadšení nováčka?
To určitě ne. Síly nám nedocházejí. Na to je sezona ještě příliš krátká. Sám jsem byl trochu nemocný a ještě jsem se nedal dohromady. Ale myslím si, že sil máme dost a o osmičku pro play-off se ještě popereme. V tom bych žádný problém neviděl.
Asi vašemu týmu nepřidalo, že jste spoustu zápasů prohráli o gól?
To je to nejhorší, co nás může potkat. Zpočátku jsme v takových zápasech bodovali, třeba jsme i vyrovnali v závěru nebo jsme je dokázali otočit. Teď jsme pár zápasů o gól prohráli, a proto jsme se před zápasem s Libercem dostali z první osmičky. Byli jsme o krok pomalejší. Když se dostaneme do tempa jako na začátku sezony, zase se naše hra zvedne a budeme o gól vyhrávat. Musíme se herně trošku zklidnit.
Hrál jste v prosinci minulého roku v reprezentaci a byl jste v Rusku. Předtím byl nabitý program i v extralize. Už jste se vyrovnal se sérií těžkých zápasů, kterých jste odehrál hodně v rychlém sledu?
Nejhorší byl první zápas po návratu. Byli jsme vlastně celý den na cestě a netrénoval jsem. Šli jsme rovnou do utkání. Další zápas už jsem se cítil lépe, ale přivezl jsem si nějakou chřipku a pomalu se z toho dostávám. Nevyležel jsem ji a pořád to není ono.
Nedávno měly České Budějovice slušné ambice na play-off. Teď to vypadá, že když se tam dostanete, budete hrát ze spodních příček.
Náš začátek byl nad očekávání, nikdo s námi moc nepočítal. Nečekalo se, že budeme hrát kolem čtvrtého místa. Od pátého do dvanáctého třináctého místa je tabulka vyrovnaná. Stačí vyhrát dva tři zápasy a zase budeme blízko postupu do play-off. Je to pořád otevřené.
Dobře. Ale nejste třeba moc hodní na své soupeře? Nešetříte je v osobních soubojích? Protivníci vás zatím moc nešetřili, měli jste také dost zraněných.
Zranění je často o smůle. Soupeře ale určitě nešetříme, to v dnešním hokeji ani nejde.
Liberec jste chvílemi jasně přehrávali. Je to znamení, že jste se vrátili k pohodě, kterou jsme měli před střeleckou krizí?
Takový zápas jsme potřebovali. Dali jsme čtyři góly a to nás může zvednout. Konečně jsme také měli štěstí.
 Viktor Hübl. |
