Třiadvacetiletý "pořízek" svou bombou vrátil Moelleru dvoubrankové vedení ve druhém čtvrtfinálovém utkání proti Plzni, Straka a spol. už vyrovnat nedokázali a celá série se tak stěhuje na západ Čech za vyrovnaného stavu 1:1 na zápasy.
"Měli bychom tam alespoň jeden zápas vyhrát. Rádi bychom si zpátky přivezli vedení 3:1 nebo aspoň 2:2 na zápasy," řekl Lojek, který je v Pardubicích na hostování z Třince.
Martine, mezi kruhy před brankou soupeře se neobjevujete příliš často. Byl váš gól nacvičeným signálem?
Ne, vůbec (smích). To jen Michal Tvrdík udělal super práci. Já jsem viděl, že před brankou je volno a pak už jsem měl za úkol jen vystřelit a doufat, že vše propálím.
Nepřemýšlel jste o efektnějším zakončení? Byl jste úplně volný.
Zavřel jsem oči a plácnul do toho. Zaplaťpánbůh to tam spadlo.
Ale času bylo dost...
Já vím, však jsem se na to potom podíval na obrazovce. Ale já jsem obránce a jsem zvyklý střílet a nevymýšlet kličky do bekhendu. Vždyť na to ani nemám ruce (úsměv).
Byl to váš první pardubický gól. Schoval jste si památeční puk?
Neschoval. Třeba až příště.
V první třetině došlo k několika vyhroceným soubojům. To byl záměr?
Došlo, ale nebylo to nic strašného, aby se musely shazovat rukavice. Kdyby ale bylo potřeba, máme dostatek velkých a silných hráčů, kteří by se nebáli.
Před utkáním asi ve vás byla hodně malá dušička. Kdybyste prohráli oba domácí zápasy, s postupem by to vypadlo zle nedobře...
To je pravda, ale nikdo na nás nevytvářel žádný obrovský tlak. Teď je to 1:1, jedeme do Plzně a série defakto znovu začíná.
Přišel jste do velmi ambiciózního klubu v nejisté pozici sedmého osmého beka...
Ano, ale přišla zranění a když je šance zahrát si v základu, budu se snažit pomoct i nejmenšími věcmi.
Na ledě působíte velmi rozvážně. Nebo jste snad nervák?
Neřekl bych, že přímo nervák, ale když přijdou na řadu opravdu hodně důležité momenty, nervy trochu pracují. Ne ale tolik, že by se mi při vhazování klepaly ruce.
Jak těžké bylo zapracovat se do třetí pětky?
Takhle jsme začali trénovat už během předkola a měli jsme na to deset dnů. Času bylo dost a myslím, že se to vyplatilo.
Na internetovém fóru se píše, cituji: "Lojek by to měl více řezat."
To mně říkají už odmalička. Kdo má v hokeji dva metry a sto kilo (Lojek měří 195 cm a váží 98 kg - pozn. autora), má proporce bitkaře. Připomínali mi to už i trenéři. Hraju do těla, to je jasný, ale abych... (odmlčí se). Tak to v příštím zápase teda budu řezat, abych fanouškům udělal radost a už to o mě nepsali (smích).
Teď vás čekají dva zápasy v Plzni. Jste připraveni na nepřátelskou atmosféru, kterou poznali naposledy hráči Třince v předkole?
Ano, fanoušci určitě nějaké pokřiky vymyslí. Ale když jste na ledě, stejně je neposloucháte. Ale máte pravdu, musíme se na to připravit.
A také asi budete chtít nejméně jeden zápas vyhrát...
Určitě. Sice to není povinnost, ale chtělo by to. Rádi bychom si přivezli vedení 3:1 na zápasy nebo alespoň 2:2.
