Vypadá to tak jasně: pokud budou Reichel, Dopita a Patera zdrávi, jsou tři místa středních útočníků v národním týmu obsazena. Čtvrtý útok povede někdo z NHL (Martin Straka? Bonk? Beránek?). Takový formát se Ivanu Hlinkovi osvědčil na minulém mistrovství světa. K postu reprezentačního centra má blízko při osudovém zranění Šimíčka už vyzkoušený Čajánek. Může tohle všechno rozené nekřídlo Richard Král zbourat? Ne, pokud nesehraje životní play off.
V téhle sezoně se Králi Richardovi rozběhla první z "posledních šancí". Troufám si tvrdit, že před pěti lety stál na stejné startovní čáře s Pavlem Paterou. Oba skvěle technicky vybavení a tvořiví nahrávači. Řekl bych, že Král měl tehdy k reprezentaci trochu blíž. Jenže zatímco Patera vyhrával pro Kladno zápasy a vytáhl do velkého hokeje i své kamarády, Král nikdy nedostal stálá křídla, se kterými by vytvořil údernou formaci.
Patera si své úspěchy vybojoval. Tiše a bez humbuku. Královi v národním týmu pořád něco otravovalo jeho vůli: hra na čtyři útoky, kterou v Třinci také kvůli němu zavrhli, nedobrý vztah k Bukačovu asistentu Zdeňku Uhrovi, plynoucí z bývalého společného působení v Pardubicích (Uher věčně vytýkal Královi chladné výkony) i nepříjemné repliky v médiích, kterými musel vyvracet podezření trenérů o své nadváze.
Ve třech sezonách dostal postupně šanci potvrdit své ligové kralování i v dresu se státním znakem, naposledy na začátku té minulé 98/99. Reprezentoval v 15 utkáních, aniž se dočkal jediné branky (15 utkání: 0+4 ... tak dlouho nečekal na premiérový gól žádný jiný útočník). Abych dokončil úvodní srovnání: Patera vede historickou tabulku produktivity českého národního týmu.
Apropos produktivita. Král se drží svého cíle udržet si průměr bodu na zápas. V posledních sedmi letech se mu to v součtu všech zápasů vždycky podařilo, navíc pokaždé výkonem přes 40 bodů. Také při vyřazovacích zápasech, které nejvíc připomínají důsledný mezinárodní hokej, se Král v posledních dvou letech prosadil.
Zdá se, že hráč, usazený 7 let v horních patrech produktivity, není dost dobrý pro mezinárodní hokej. Pak ovšem není s českou Extraligou něco v pořádku a pravdu mají kritici z řad skautů NHL, kterým u nás stále chybí vyšší tempo zápasů (jako ve Švédsku), čistý důraz při napadání (jako ve Finsku) a víc střelby (v tomto bodu ovšem pozor: v Extralize se ovšem počet ran výrazně zvedá). Právě tyto činnosti nepatří do Královy klenotnice.
Ale Vladimír Růžička taky nepádil do Nagana stylem turbo-bombardéra. Ivan Hlinka je znám svým respektem vůči starším hráčům. Na MS 97 si vzal Žemličku a Vlacha, o rok později zcela nečekaně Lubinu. Co mají ti tři navíc proti Královi ? Schopnost vést tým k úspěchu potvrzenou mistrovským titulem !
Richard Král je mistr světa "na suchu", patřil k tahounům šampiónů při MS 1998 v hokejbalu. Právě tehdy v Litoměřicích, kde bez bruslí mohl nechat kouzlit své ruce, ukázal, že na to má. Pomohl vydatně na hřišti i v kabině. Pokud se ještě jednou nepokusí přijmout výzvu ke světovému hokeji také na ledě, zpočátku třeba i na křídle čtvrtého útoku, bude v jeho kariéře cosi chybět. A český hokej by Evropě utajil jednoho ze svých nejschopnějších tvůrců.
Richard Král za posledních 6 let - 1994-99:
1994 / 95
41 zápasů, 22 gólů + 20 asistencí, kanadské bodování: 19. místo
1995 / 96
50, 21 + 29, 7. místo v bodování, play-off: 3 zápasy - 0 + 0
1996 / 97
51, 24 + 34, 4. místo v bodování, play-off: 4 - 1 + 1
1997 / 98
47, 19 + 26, nejužitečnější hráč play-off: 11 - 8 + 12
1998 / 99
47, 15 + 41, 4. místo v bodování, play-off: 10 - 3 + 7
1999 / 00
35, 16 + 33
Celková extraligová bilance:
271, 117 + 183, play-off: 28 - 12 + 20
Podčárník
Dovolte mi zcela výjimečně replikovat několik poznámek na chatu, kterými jste se dohadovali, proč jsem vlastně pryč z České televize. Tak především : externí spolupráci jsem neukončil já, ale vedení Redakce sportu ČT. Tento fakt (natož udání důvodu) mi dodnes nikdo nesdělil, ani neoficiálně. Prostě jsem si strohé oznámení přečetl v zápisu z porady, na které jsem nebyl, a na lednovém nasazení jsem si ověřil, že moje kolonka na leden byla vybílena od jakékoli práce. Po výpovědi, kterou jsem podal já v létě 1998 pro vzrůstající rozpory (nešlo a nejde o peníze) s určitými lidmi ve vedení redakce, jsem se nyní nemohl nijak bránit. O skutečných motivech lidí, kteří mne zrušili v České televizi, se mohu oficiálně jen dohadovat (znám je, ale psát o nich nechci). Práce, kterou jsem měl velmi rád, a desítky spolupracovníků, se kterými byla radost a čest vytvářet sportovní program ...není pro mne lehké to všechno opustit, navíc ne z vlastní vůle. Začal jsem si hledat práci, protože musím živit sebe a svou rodinu. Po velmi rychlém a férovém jednání (to pro mne bylo po dlouhé době velmi překvapující) jsem se dohodl s televizí Nova.
Rád bych jen vyvrátil největší omyly: externí spolupráci jsem neukončil dobrovolně... z mé strany necítím žádný problém vůči Petru Vichnarovi... nevytvářel jsem žádné peníze pro Českou televizi, žádné mi tedy ani nezůstaly... prodej knížky "DH: Chytám svůj život" se opravdu povedl, ale v mojí životní situaci by mne uživil asi půlrok, možná rok... Honoráře za články v novinách, na internetu a reportáže v rádiu by mi dohromady nestačily na zaplacení nájmu v panelovém domě... vždycky jsem si dával pozor, abych se vyhýbal zjednodušené kritice směrem ke svým současným kolegům (někdejší konkurenci), přestože mi ji řada lidí podsouvala. Svou profesní čest budu hájit ve sportovních pořadech, kde je mi v rámci možností nabízen velmi dobrý prostor.
Nechci si dělat reklamu, ale chtěl jsem, abyste vy, čtenáři iDNES, měli trochu více informací, když už kolega Hamšík můj případ ve svém "Vokně" otevřel.
