A tak čekali na jméno soupeře, jež se dozvěděli pouhé tři dny před vstupem do play off. Dřív to nebylo možné, protože dvě série předkola musel rozhodnout až poslední, pátý zápas.
Některé týmy vyšly z předkola vítězně přesto, že jim dlouho hrozila snad i baráž, a tak v boji o titul oprávněně budí respekt všech.
Díky vyrovnanosti nevyzpytatelnou „džunglí“ základní části dovedl Tomáš Martinec Mountfield k vyrovnání druhého nejlepšího výsledku od sezony, kdy klub před dvanácti lety přesídlil do Hradce Králové. Trenérovi se to povedlo v jeho šesté sezoně na pozici hlavního kouče, ve čtvrté v nepřerušené řadě.
Hurá na Spartu! Play off zase obchází hokejový bubák z Třince |
„Letošní extraliga byla extrémně vyrovnaná a hodně kvalitní. Možná nejkvalitnější v její historii. Do soutěže přišli skvělí hráči včetně výborných zahraničních posil, což výrazně zvýšilo její úroveň. Každé vítězství si člověk musel hodně zasloužit,“ hodnotí jedenapadesátiletý kouč.
Vybojovali jste nakonec druhé místo, jedno z nejlepších Mountfieldu v Hradci. Hodně ceněné?
Je to určitá odměna, i když samo o sobě tolik neznamená. Přesto ukazuje, jak tým fungoval a jaké výkony podával v průběhu celé sezony. Toho umístění si velmi vážíme.
Jak toto hodnocení umocňuje to, co jste prožili na začátku sezony, kdy tým byl i poslední a nevypadalo to s ním úplně nejlépe, takže i k vám se jistě donesly hlasy o krizi a o možnostech jejího řešení?
O nějaké krizi se psalo, ale já si myslím, že jsme ji vůbec neměli. Na začátku sezony jsme opravdu neměli body, což je vždycky důležitý faktor. Bylo to ve chvílích, v nichž se každý tým snaží do soutěže vstoupit co nejlépe, aby získal sebevědomí a dostat se do klidu. Nám se to bohužel nepodařilo. I proto, že některé zápasy jsme ztratili zbytečně a částečně i vlastní vinou. Třeba tím, že jsme často měli hodně vyloučených, což nám situaci neulehčilo. Celé nás to trochu dostalo do nervozity, ale na druhé straně jsme my trenéři byli v klidu, protože jsme věděli, že tým pracuje dobře a předvádí kvalitní hokej. Věřili jsme, že se to otočí, že není potřeba panikařit ani zbytečně znervóznět. A nakonec se to opravdu přiklonilo na naši stranu.
Nespokojený trenér Hradce Králové Tomáš Martinec.
I k vám muselo během neúspěšného prvního měsíce dolehnout rozčarování některých fanoušků.
Vnímali jsme velká očekávání, která v té chvíli vypadala jako nenaplněná. Zároveň jsme ale věděli, že sezona bude náročná, extraliga extrémně vyrovnaná, že každý může vzít body každému a že se všechno může otočit. Jako trenéři jsme o tom nepochybovali, i když jsme určitý tlak a nervozitu, která byla patrná, cítili.
Jak jste tomu čelili?
Viděli jsme, jak tým pracuje, a byli jsme přesvědčení, že výkony jsou na dobré úrovni a že se to dříve či později projeví i v bodech.
Jak vstup do sezony ovlivnil příchod několika nových hráčů a navíc příprava, která neproběhla úplně ideálně?
Na to se nechci vymlouvat, ale přípravu jsme na náš vkus měli opravdu složitou. Kádr se poměrně dost obměnil, nových hráčů přišlo hodně, k tomu se už v přípravě přidala zranění a olympijská kvalifikace, kvůli které několik kluků odjíždělo na reprezentační srazy. V přípravě jsme proto prakticky neměli tým pohromadě, nemohli jsme trénovat ani hrát v optimální sestavě, v jaké bychom si přáli. Promítlo se to pak i do začátku sezony, kdy jsme skládali sestavu pro extraligu, aniž by se hráči měli možnost spolu sehrát v přípravných zápasech.
Play off hokejové extraligy 2025: program, systém, výsledky, kde sledovat |
Pro vás to asi byla větší nevýhoda než někde jinde, protože váš hokejový styl je trochu odlišný. Jak těžké bylo nové hráče na něj zvyknout ve chvílích, kdy jste tým neměli pohromadě?
I když se vždycky snažíme vybírat hráče, kteří by zapadli do našeho systému a stylu hry, tak to po příchodu k nám není úplně jednoduché. Chvíli to trvalo, ale věřili jsme, že noví hráči zapadnou dobře, což se trochu komplikovalo tím, co už bylo řečeno. Třeba Ryan Dmowski se hned na prvním tréninku zranil, neabsolvoval přípravu na ledě a naskočil až těsně před ligou. To samozřejmě mělo vliv na začátek sezony, protože sehranost týmu a správná příprava jsou klíčové.
Sezona začala, vám utíkaly body i proto, že jste nedávali góly. Dá se říct, že hradeckou klasikou se stalo: hodně bruslení, tlaku na soupeře, střel, ale gólů málo.
S tím, že nedáváme tolik gólů, kolik bychom chtěli, bojujeme stále a limituje nás to. Platilo to i v úvodu sezony, přesto jsme nepochybovali. Osobně jsem věřil, že se to zlomí a že to překlopíme na svou stranu.
Zlomilo se to první dlouhou sérií výher a nakonec završilo v závěru základní části, v níž jste se vyhoupli až na konečné druhé místo.
Ten závěr sezony byl opět odrazem toho, o čem se bavím – extraliga byla letos neuvěřitelně vyrovnaná. Téměř všechny týmy hrály o všechno až do předposledního, některé dokonce do posledního kola.
Jak jste toto nakonec úspěšně zakončené období prožívali vy?
I když jsme se potýkali s určitými zdravotními problémy, dělali jsme maximum pro to, abychom se dostali mezi čtyři nejlepší a získali před čtvrtfinále alespoň krátký čas na odpočinek. Povedlo se nám to, výsledkově nám závěr sezony vyšel a navíc nám svou hrou pomohli i někteří soupeři. Třeba Litvínov a Pardubice, které se dlouho držely v první čtyřce, začaly ke konci ztrácet, trochu polevila i Boleslav a nám to otevřelo cestu nahoru. Někdy to tak bývá. V našem případě i přesto, že jsme na konci základní části nepodávali úplně ideální výkony, ale dokázali jsme zápasy výsledkově zvládnout a překlápět je na naši stranu. A to nakonec rozhodlo.
Extraligový šlágr už ve čtvrtfinále. Spartu čeká Třinec, Pardubice vyzvou Budějovice |
Onu vyrovnanost dokresluje třeba fakt, že Litvínov, který se dlouho držel v absolutní špičce, je z play off už venku, zatímco vy teprve čekáte na svůj vstup do něj. Co tomu říkáte?
Že to je možná trochu nespravedlivé, ale že je to tak, jak to je. Dvanáct týmů jde do play off, což je dané a nemá cenu polemizovat. Litvínov hrál celou sezonu výborně, ale teď mu už skončila.
V cestě za druhým místem v základní části musel váš tým přijmout několik zásadních změn. Třeba odchod Olivera Okuliara, loni jasně nejlepšího střelce týmu. Čekal jste, že ho v této roli nejvíc napodobí letošní kanonýr Alex Tamáši?
Já spíše ano. Alexe jsme si před lety vyhlédli proto, že jsme v něm viděli obrovský potenciál. Je to výborný kluk jak charakterově, tak pracovní morálkou a i přesto, že předtím tolik produktivní nebyl, věřili jsme, že má potenciál stát se bodovým hráčem. Měl už zkušenosti z národního týmu a z mistrovství světa, proto jsme věřili, že by mohl být lídrem našeho týmu. A letos to konečně potvrdil.
Další zásadní otázkou byla brankářská dvojice Stanislav Škorvánek, Filip Novotný. Byla úplně nová a v úvodu sezony ne vždy úplně jistá, což ale odpovídalo špatnému vstupu celého týmu. Jak jste to brali vy?
O gólmanech jsme vůbec nepochybovali. Po problémech, které jsme měli loni, jsme letos věděli, že máme výborné brankáře, kteří nás podrží. A v průběhu sezony se to potvrdilo, i když to vypadalo, že to chvíli trvá. Ale pro Standu Škorvánka to u nás bylo nové prostředí a velká změna, proto na začátku chvíli trvalo, než si zvykl a se vším se sžil. Postupem času se zlepšoval a na konci sezony měl výborné výkony. Jeho zásluha na našem konečném výsledku je obrovská. Proto i když jsme v závěru základní části nehráli úplně skvěle a nedávali tolik gólů, dokázali jsme vyhrávat díky dobré obraně a právě gólmanům. Několikrát jsme vyhráli zápasy i na dva nebo tři góly, což se nám v úvodu sezony nedařilo.
Pardubický Tomáš Vondráček se snaží dostat k zakončení, situaci sleduje brankář Hradce Králové Stanislav Škorvánek.
Jako neřešitelná věc se mohla zdát dlouhodobá absence ofenzivního beka a jednoho z lídrů týmu Jérémieho Blaina. Jak těžké to bez něj bylo?
Pro nás to byla velká rána, chyběl nám strašně. Ztratili jsme obránce číslo jedna, jednoho z kapitánů týmu. Bohužel, někdy to tak v hokeji je, a byla to obrovská smůla i pro něj. Měl celou sezonu zdravotní problémy a chyběl nám v klíčových momentech. Bylo to opravdu hodně znát, zejména na začátku sezony.
Po druhém místu to ale na tak velkou ztrátu nevypadá…
Nevypadá, ale chyběl hodně. Do obrany přišlo několik nových kluků a trvalo jim, než si zvykli. Někteří se chytli rychleji, jiní trochu méně. V průběhu sezony se zlepšovali, ale začátek pro ně byl náročný. Takhle to přišlo a my jsme na to museli reagovat a přizpůsobit se.
