„Jsem rád, že můžu být součástí takové velké akce, která je pokaždé výjimečná,“ líčil ke 14. ročníku akce Sparta vzdává hold, jejíž výtěžek pak putuje na konto složek integrovaného záchranného systému.
„Jde to na dobré účely, chodí hodně fanoušků a jsou to super zápasy. Já, a myslím, že i celý tým, si to moc užíváme,“ poznamenal dvougólový střelec duelu. „Muselo to bavit i soupeře, kdybych byl v jejich kůži soupeře, tak jsem natěšený. Hokej hrajeme pro fanoušky a dobrou atmosféru.“
Michale, vzdali jste hold, vychutnali jste si hymnu i kulisu, kdy tady například fanoušci svítili s telefony a náramky. Samotný zápas proti Litvínovu už jste si ale tak neužívali, co?
Jednoduché to rozhodně nebylo. Sami jsme si utkání zkomplikovali ve třetí třetině. První dvě třetiny jsem ho kontrolovali a hráli lépe. Oni pak ale vystrčili forčekink, což nám dělalo problémy. Dopustili jsme se tam chyby při gólu na 3:2. Jsem rád, že jsme to nakonec uhráli.
Chyba před snižujícím gólem se stala přímo vám. Je to třeba i příležitost se poučit před klíčovými duely v play off, kam směřujete?
Stávat by se nám to obecně nemělo... Nastřelil jsem hráče, oni ujeli a z dorážky dali gól. Dostali jsme je zpátky do hry a oni do nás bušili. Naštěstí kluci na ledě to dobře ubránili a už nepustili žádný gól.
Jsou právě dobře ubráněné závěry tím důvodem, proč takřka neustále vyhráváte i těsná utkání?
Ukazuje to na charakter a sílu týmu, když dokážeme udržet takové zápasy. Dřív, ze začátku sezony, kdy se nám nedařilo, bychom je možná prohráli, ale teď jsme mentálně silnější a vyhrocené momenty zvládáme. Moc si toho vážím, protože na startu ročníku jsme si sáhli na dno, ale teď se vezeme na vítězné vlně, stoupáme tabulkou a máme dobrou atmosféru v kabině.
Rozjetá Sparta vyhrála posedmé v řadě. Proti Litvínovu rozhodl Řepík |
Máte také osmnácté vítězství z posledních dvaceti zápasů. Jak se s takovou bilancí pracuje a jak se k ní přistupuje?
Pořád stejně. Do každého zápasu to chodíme s respektem odmakat a teprve pak vidíme, co z toho vzejde po šedesáti minutách. Cítíme se dobře, jdeme postupně a nemyslíme dopředu. Nějak to vždycky dopadne, hlavní je, abychom se na sebe mohli podívat v kabině a říct si, že jsme na ledě nechali všechno.
V tabulce jste třetí. Vnímáte to?
Ani moc ne, nebavíme se o tom. Ano, čteme noviny, víme kde jsme a jsme za to rádi, ale chceme jen pokračovat dál.
Za druhými Vítkovicemi máte velký devítibodový odstup. Věříte si na ně?
Šance na Vítkovice je, máme zápas k dobru a ještě jedeme k nim, takže tam se možná bude rozhodovat. Ale neupínáme se k tomu, jestli budeme druzí, nebo třetí. Chceme hlavně pokračovat v našich výkonech a sbírat výhry.
Co říkáte na výkon speciálních týmů? Oslabení jste ubránili, sami jste proměnili dvě přesilovky.
Oslabení se nám daří, ale přesilovek jsme měli ještě víc a mohli jsme třeba gól přidat. I když Litvínov hrál dobře a moc nás do střel nepouštěl.
Vy jste dal dva góly, pomýšlel jste na hattrick?
Trochu jo, ale k ničemu většímu už jsem se nedostal, takže šance moc velká nebyla... Na druhou stranu, neupínal jsem se k tomu a soustředil se, ještě navíc po té chybě, abychom zápas hlavně vyhráli.
V sezoně jste dokonce zaznamenal už osmý vítězný gól.
Tak snažím se hrát, co to jde. Z osobního hlediska to není špatná sezona, možná by mohla být i lepší, ale soustředím se na to, jak se daří týmu. Samozřejmě chci střílet a dávat góly, ale je to spíš i trochu o štěstí.