Návrat na sever Čech by se přitom také nabízel. V dresu Bílých Tygrů slavil Michal Řepík v roce 2016 mistrovský titul, ve finále tehdy pomohl pokořit symbolicky právě Spartu.
„Byl jsem s Libercem v kontaktu, ale nic víc. Pro mě a rodinu dávalo momentálně největší smysl angažmá ve Spartě,“ vysvětluje 30letý útočník, který v uplynulé sezoně hájil barvy Bratislavy a Podolsku v KHL.
Původně to přitom vypadalo, že jste rozhodnutý na zahraniční působení navázat. Co se změnilo?
Je pravda, že ještě během mistrovství světa jsem Petru Tonovi s díky řekl, že bych chtěl zkusit zahraničí. Ale už nepřišla žádná konkrétní nabídka, taková, která by mě zaujala. Nechtěl jsem vyčkávat až do doby, kdy budou mít všechny týmy soupisky hotové, pak je o dost těžší se někam dostat. Pak do toho navíc přišel Jarda Hlinka (manažer Sparty), se kterým jsem byl nejvíc v kontaktu. Hráli jsme spolu, proto k němu mám ještě o něco blíž než k Petrovi. Takže jsme si nakonec plácli.
Byl Hlinka tím hlavním důvodem, proč jste se rozhodl pro Spartu?
Asi jo. Ne, že by mě přemlouval, to ne. Měli jsme seriózní pohovory, kde jsem mu nastínil moji představu a on mně zase tu svoji. Jsem rád, že jsme se nějakým způsobem dohodli. Doufám, že i Sparta je za své rozhodnutí ráda a bude nám to spolu fungovat.
Klubu asi prospívá, že se persona typu Hlinky přesunula do managementu Sparty.
Všichni vědí, že poslední sezony nebyly pro Spartu dobré. Kvůli tomu vznikl obrovský tlak na Petra Břízu a Michala Broše. Z nového managementu mám dobrý pocit, líbí se mi, jak se oba svých rolí chopili. Chtějí klub zase nastartovat.
Vlna hráčských posil to potvrzuje, že?
To ano, snaha je vidět. Na manažerské pozici je nová, čerstvá krev, oba s takovou prací teprve začínají. Zato už mají respekt u hráčů, s nimiž se baví. Zvládají to dobře. Tým ve Spartě momentálně nevypadá vůbec špatně, ale jména vám zápasy nevyhrají. Musíme fungovat jako celek.
Nová jména se zatím objevila výhradně v útoku, který byl v minulé sezoně hlavní slabinou Sparty.
Musím se přiznat, že v minulé sezoně jsem Spartu tolik nesledoval. Nemám přesnou představu o tom, jak hra týmu vypadala. Je ale pravda, že se nedávalo tolik gólů, ofenziva trochu vázla. Doufám, že já a další noví kluci přispějeme ke zlepšení. Každý z nás v tom bude mít svou roli.
Michal Řepík reprezentoval na posledním MS v Bratislavě, kde Češi skončili čtvrtí.
Jaká máte očekávání od trenéra Uweho Kruppa?
Slyšel jsem o něm jen pozitivní věci. Bude se mluvit anglicky, takže mi to bude trochu připomínat zahraničí... (směje se) Bavil jsem se o něm i s Petrem Vránou (v průběhu sezony přestoupil do Třince), který si ho také pochvaloval. Těším se na spolupráci s ním.
Kruppovi se občas vyčítá defenzivní styl. Toho se jako forvard nebojíte?
Tím stylem si právě nejsem tolik jistý. Možná byl problém prostě v tom, že kluci nedávali góly, a svádělo se to na příliš obranářský styl. Ale co jsem naopak slyšel, útočníky vůbec nijak nesvazuje. Je to moderní typ trenéra, který myslí i na obranu, což je ale v dnešním hokeji normální. Pro kluky, kteří nehráli nikdy v zahraničí, to možná může být trošku šok, ale je to běžné. Jak jsem už ale řekl, nebyl jsem u týmu a věci vím jen z doslechu. Většinou to však byla chvála a já jen doufám, že se mi to potvrdí.
Spartě chyběl také výrazný lídr, kterého by kabina následovala. Jste připraven se této role chopit?
Tak nějak se to předpokládá. Na mě byl vyvíjen tlak už od mládežnických kategorií, takže se zodpovědnosti nijak nebojím. Ani když bude potřeba říct něco v kabině, naopak se na to těším. Hlavní je, aby se dařilo a já pomáhal týmu.
Nákupní horečka Sparty pokračuje. Přijde s hvězdami také úspěch? |
Poprvé v seniorské kariéře zahajujete sezonu v dresu Sparty - v předchozích dvou případech jste se do klubu vždy vracel až v průběhu sezony. Nerýsoval se podobný scénář i během minulého ročníku?
Tentokrát jsem o tom neuvažoval. I proto, že přišla nabídka z Podolsku, protože se jim kvůli otřesu mozku zranil jiný útočník. Tou dobou panovala ve Slovanu složitá situace, prohrávali jsme, nechodily peníze. Takže když se objevila šance na přestup, byl jsem rád.
Zadlužený Slovan oznámil po sezoně konec v KHL. Co na blázinec kolem bývalého působiště říkáte?
Je to škoda. Myslel jsem si, že Slovan v KHL zůstane, protože zázemí klubu bylo prvotřídní. Zároveň ale není většina hráčů s klubem finančně vypořádána, včetně mě. Snad se k tomu Slovan postaví čelem, už se udělaly nějaké kroky k dorovnání dluhů, procenta z dlužné částky by měla začít chodit. Přeju si, aby se lidé ze Slovanu zachovali jako muži a odešli s čistým štítem.
Klub prý dluží 60 hráčům celkem 3 miliony eur. Prozradíte, jak velký dluh se týká vás?
Konkrétní částku bych neříkal, ale nějaké peníze v tom jsou. Naštěstí jsem odešel už v průběhu sezony, takže na tom nejsem tak špatně jako jiní kluci.
Ve Slovanu jste se přitom ocitl v podobné situaci už podruhé. Nebyla první zkušenost dost odstrašující?
Když jsem se tam vracel, měl jsem už všechno z minulé sezony vyplacené. Možná právě díky tomu, že jsem tenkrát před koncem sezony odešel do Sparty. Lákadlo bylo znovu i to, že z hlediska rodiny je to skvělé město, hrála se tam KHL. Až pak se opět objevily nepříjemnosti.
