„Všechna slova potěšila, ale nemyslím si, že to bylo jen mojí zásluhou. Vyhráváme jako tým,“ říkal 24letý bek Komety, jenž pomohl přesně před týdnem v semifinále odvrátit první litvínovský mečbol. Druhou výzvu však Verva využila a klíčový brněnský zadák musel skousnout vyřazení. „Mrzí to a ještě chvíli bude,“ hlesl Kempný.
Zatímco v pátek klečel na ledě jako padlý válečník, hlavou mu blesklo: „Tohle byl možná můj poslední zápas za Kometu.“
„V Brně mi končí smlouva, od klubu mám sice nabídku na prodloužení...“ vypráví bek. „To teď ale neřeším, přichází něco jiného.“
Zatímco jeho parťáci budou polykat hořký konec sezony ještě nějakou dobu, brněnská opora musí v hlavě rychle „přecvaknout“.
Už dnes se má hlásit na reprezentačním kempu před domácím světovým šampionátem.
Kdo by to tušil v půli února? To se totiž slibně rozjetá sezona hodonínského rodáka nepříjemně zašmodrchala. Po souboji s pardubickým Cetkovským musel Kempný s poraněným ramenem „pod kudlu“.
Zpátky na led ho hnal úspěch s Kometou, nebo vidina nároďáku? „To ne, spíš jsem se soustředil na sebe, na Kometu, na rameno,“ říká brněnské eso, jež se vrátilo do týmu na závěrečné dva semifinálové duely proti Litvínovu. „Chtěl jsem jich odehrát víc, ale dřív to nešlo. Takový je hokej,“ krčí rameny obránce, jenž byl v základní části pátý nejproduktivnější hráč Komety. I proto mu pravidelně přicházely pozvánky do národního týmu.
A reprezentační kouč Růžička na svého vyléčeného borce, jehož vedl nedávno i v pražské Slavii, nezapomněl ani teď.
„Nebylo to jen kvůli tomu, že jsem nastoupil. Vláďa Růžička se o mě zajímal po celou dobu zranění. Bylo to jen o tom, abych se dal dohromady,“ podotýká Kempný. I z toho je cítit, že šéf české střídačky o produktivního beka stojí.
„S touhle výkonností, jakou má Michal, určitě pojede na mistrovství,“ věští brněnský trenér Vladimír Kýhos. „A také bude těžké ho udržet v Brně. Ale to nechci předjímat,“ doplňuje kouč, jenž z Kempného udělal před sezonou asistenta kapitána.
„Byla to pro mě čest. Dostat ve 24 letech áčko na dres v takovém klubu a s takovými hráči. Vážil jsem si toho. Člověk cítil, že je důležitý a potřebný,“ oznamuje Kempný.
Možná to bude jedna z posledních „Kempesových“ vzpomínek na Kometu. „Netajím se tím, že bych chtěl zkusit zahraniční soutěž. Nic konkrétního nechci říkat, uvidíme.“ Nyní však má cíl jiný: Dostat se do českého výběru, se kterým v Praze nalepí na brněnské vyřazení hojivou náplast.
